Čtvrtek 23. září 1880

Můj doktor mi předevčírem řekl, že se snad uzdravím a že tak jako tak budu slyšet lépe než teď… Inu! A dnes mám v uších příšerné šumění a nevím, jak uniknout té muce, že neslyším, co říká ten dobrý Tchoumakoff, který právě po večeři kouří s tetou.
Včera jsme byly v Opeře, v lóži Casa-Riera, a bylo mi dobře.
Tu lóži měla Cerny, přivedla své přátele, pana a paní de Haynin, on námořník dost ošklivý a velmi bohatý; ona devatenáctiletá Italka, krásná jako den a stavěná jako bohyně. Ten pas, ty boky, ty paže, ty ruce! Saint-Amand, který tu byl přes den, oznámil, že Gavini přijde do Opery.
Oblékla jsem si šaty ze svatouškovského mušelínu střižené do dětského stylu a nenudila jsem se příliš, hovoříc s tím drahým archandělem, který, jak jsem vám řekla, pozbyl něco ze svého půvabu.
„Zošklivěl jste,“ dala jsem mu na vědomí. Ale nedokážu psát o všech těch nezávazných flirtech, jelikož je mi špatně, veselé věci mi v tomhle stavu připadají pošetilé!
Ach, jaká bída.

Poznámky

Pozn. překl.: V originále „flirtages“ – Marie užívá slovo přejaté z angličtiny (flirt). ↩