Pátek 10. září 1880

Velký poprask pro mou tetu. Fauvel, který mě před týdnem vyšetřoval a nic nenašel, mě dnes vyšetřil a shledal napadené průdušky; nasadil výraz… vážný, strojený, trochu rozpačitý, že nepředvídal závažnost nemoci; pak předpisy pro souchotináře, olej z tresčích jater, potírání jódem, teplé mléko, flanel a tak dále, a nakonec radí zajít za doktorem Sayem nebo doktorem Potainem, anebo je svolat k sobě na konzultaci. Jistě si dovedete představit, jakou měla teta tvář. Mě to baví. Už dávno u sebe něco tuším, kašlala jsem celou zimu a kašlu a dusím se i teď. Ostatně, divné by bylo, kdyby mi nic nebylo; byla bych ráda, kdybych měla něco vážného a skoncovala to. Teta je zděšená; já triumfuji. Smrt mě neděsí, neodvážila bych se zabít, ale chtěla bych s tím skoncovat… Kdybyste věděli… nevezmu si flanel a nepošpiním se jódem. Nestojím o uzdravení. I bez toho bude dost zdraví a dost života na to, co s ním mám v úmyslu udělat.
[Dva a půl řádku škrtnuto]
[Chybí od 11. do 13. září 1880]