❦
Pátek 12. března 1880
Vendredi 12 mars 1880
Julian se přišel podívat na můj obraz, plyšový stůl, knihu a květiny shledal velmi dobrými. Zbytek přijde, celek má švih, je to smělé, skoro brutální, zkrátka já, která jsem ráno plakala, vracím se v šest večer utěšená a sebejistá… a najdu mámu v slzách se dvěma telegramy, první od pana Bashkirtseffa:
Julian est venu voir mon tableau, il a trouvé la table en peluche, le livre et les fleurs très bien. Le reste viendra, le tout a de l’allure, c’est crâne presque brutal, en un mot moi qui pleurais ce matin, je rentre à six heures du soir consolée et confiante... et je trouve maman en larmes avec deux dépêches, la première de M. Bashkirtseff:
Pokaždé, když jde o odjezd, jste nemocná, jste bez slitování, Paul strašlivě trpí. — Druhý od Alexandra tetě: — Příjezd Marie (mámy) víc než nezbytný, musí okamžitě odjet, Paul velmi nešťastný. —
Chaque fois qu’il s’agit de départ vous êtes malade, vous êtes sans pitié, Paul souffre terriblement. - L’autre d’Alexandre à ma tante: - Arrivée Marie (maman) plus qu’essentielle, il faut qu’elle parte immédiatement, Paul très malheureux.-
Tak tohle ti idioti odpovídají na naše včerejší telegramy. Žádné jiné vysvětlení. Je-li Paul jen nešťastný, máma může klidně odjet za týden, je-li raněný nebo umírající, musí to říct!
Voilà ce que ces idiots répondent à nos dépêches d’hier. Aucune autre explication. Si Paul n’est que malheureux maman peut aussi bien partir dans huit jours, s’il est blessé ou mourant il faut le dire !
Jestli máma odjede zítra, Dina odjede s ní, zbývá mi jen sedm dní, teď už nikdy nenajdu model, a i kdybych ho našla zítra, měla bych jen šest dní, a to není možné! Pak jsem ztracená a nebudu před vámi tajit, že pláču zlostí a také proto, že se mi nic nedaří. Mám nápad, senzační námět, který by udělal dojem navzdory nedokonalosti provedení, který by mi letos přinesl to, co bych za skutečný talent s běžným námětem sotva mohla mít za rok… a je po všem. Všechno se hroutí. Práce zpola hotová, aktuálnost, všechno je nenávratně ztraceno. Tomu se říká neštěstí.
Si maman part demain, Dina partira avec maman, il ne me reste que sept jours, je ne trouverais jamais de modèle maintenant et en trouverais-je un demain je n’aurais que six jours et ce n’est pas possible ! Alors je suis perdue et je ne vous cacherai pas que je pleure de dépit et aussi parce que rien ne me réussit. Je tiens une idée, un sujet à sensation, qui ferait de l’effet malgré l’imperfection de l’exécution qui me donnerait cette année ce que je pourrai à peine avoir dans un an pour du talent réel avec un sujet ordinaire... et tout est fini. Tout s’effondre. Le travail à moitié fait, l’actualité, tout est perdu sans retour. Voilà ce qui s’appelle du malheur.
Suďte mě, jak chcete, Paulova dramata mě nechala klidnou a tohle mě uvádí v zoufalství a rozhořčuje. Nevím, jak to vysvětlit, je za tím jiný důvod než sobectví. A i kdyby to bylo sobectví, jsem dost nešťastná, dost opuštěná na to, abych byla sobecká.
Jugez-moi comme vous voudrez, les drames de Paul m’ont laissée calme et ceci me désespère et m’exaspère. C’est que je ne sais comment expliquer cela, il y a à cela un autre motif que l’égoïsme. Et quand cela serait de l’égoïsme, je suis assez malheureuse, assez abandonnée pour être égoïste.
A tak se všechny letošní sny rozplývají, čekat ještě… celý rok, myslíte, že je to málo? Trpím každý den tolika věcmi, myslela jsem, že najdu útěchu v malování, a vidíte, jak to všechno dopadá.
Alors tous les rêves pour cette année s’évanouissent, attendre encore... toute une année, croyez-vous que ce soit peu. Je souffre de tant de choses tous les jours, je croyais trouver des consolations dans ma peinture et vous voyez comment tout s’arrange.
A mé ubohé obětované malování, mé zklamané ctižádosti, uspokojení, jež bych mohla mít, ztracená nebo odložená — copak to tam utěší nebo zachrání Paula a jeho snoubenku?! Oběti a zbytečná neštěstí jsou trojnásob bolestná.
Et ma pauvre peinture sacrifiée, mes ambitions déçues, les satisfactions que je pourrais avoir perdues ou ajournées, est-ce que ça les consolera ou les sauvera, là-bas, Paul et sa fiancée ?! Les sacrifices, les malheurs inutiles sont triplement douleureux.
Když pan Bashkirtseff udělal ten skandál v kostele, alespoň když jsem se to včera dozvěděla, má první myšlenka byla napsat té dívce, nebo aby tam máma jela, nebo aby přijeli sem, vzali se tady a šli žít na statek, který máma dává Paulovi.
Quand M. Bashkirtseff a fait ce scandale à l’église, du moins quand je l’ai appris hier, ma première pensée a été d’écrire à la jeune fille ou que maman y aille ou qu’ils viennent ici se marier ici et aillent vivre dans la propriété que maman donne à Paul.
Kdežto teď je všechno zpustošené, zkažené. Ale pro ně se všechno urovná, vezmou se, o měsíc dřív, o měsíc později nic neznamená, a jestli se sňatek neuskuteční, bude to možná pro oba štěstí, Paulovi je dvacet a kdo za něho může ručit za pět let? Kdežto pro mě tady jde o rychlost, týden zpoždění a jsem o rok pozadu, zkrátka co naděláte, je to možná absurdní, ale já jsem z toho zoufalá až k pláči, jako tehdy pro císařského prince. Budou si myslet, že mám červené oči kvůli Paulovi, ti idioti.
Tandis que maintenant tout est saccagé, gâché. Mais pour eux tout s’arrangera, ils se marieront, un mois plus tôt, un mois plus tard ne signifie rien, et si le mariage ne se fait pas ce sera peut-être heureux pour tous les deux, Paul a vingt ans et qui peut répondre de lui dans cinq ans ? Tandis que pour moi ici, il s’agit d’aller vite, huit jours de retard et je suis en arrière d’une année, enfin que voulez-vous c’est absurde peut-être mais moi j’en suis désespérée à en pleurer là comme pour le Prince impérial. Il vont croire que j’ai les yeux rouges pour Paul, les idiots.
Každý má zde na zemi své zájmy, on svou snoubenku, lásku, kousek půdy a Poltavu…
Chacun a ses intérêts ici bas, lui c’est sa fiancée, l’amour, une petite terre et Poltava...
Já něco jiného, něco, co jako by obsahovalo vše, po čem toužím, a vše, co mi schází… všechny lidské rozkoše, všechno štěstí, všechna zadostiučinění. Tedy ještě rok, a to když je pro mě víc než pro kohokoli na světě život závodem.
Moi c’est autre chose, autre chose qui semble contenir tout ce que je désire et tout ce qui me manque... toutes les jouissances humaines, tout le bonheur, toutes les revanches. Encore un an alors quand pour moi plus que pour quiconque au monde la vie est une course.