❦

Úterý 9. září 1879

Teta a máma už hodinu spí, ráda bych zůstala vzhůru celou noc, kouřila a říkala nesmysly, protože však víte, že mám jazyk jako čert... zdá se, že to platí o všech počestných ženách... Joseph... to jméno se mi vrací každou minutu... Mám chuť se zamilovat... pod podmínkou, že je někdo zamilovaný do mě. Mám chuť na takovou obyčejnou maličkost, na velmi mladého a hloupoučkého muže. Snila jsem o velkých vášních, ale už je nechci... dnes večer. Bylo by to s Josephem k smíchu. Chtěl si vzít nějakou kokotu a jeho matka, ta nádherná paní Arnaudová, měla co dělat, aby tomu sladkému spojení zabránila. Je to ostatně dítě, jednadvacet, dvaadvacet let, ani ne... chudák... pila jsem jen limonádu a jsem velmi veselá... No tedy, není s kým si popovídat... Vy, velmi zbožňovaní čtenáři — jenže nás dělí padesát let. Tenhle deník je můj život. Bude to k smíchu, ta večeře u Hechta... velmi komická. Kdyby tam aspoň byl A...rnaud. Vzpomínáte si na naši nicejskou písničku s Bihovcem, řečeným generál Bibi, a na mé půvaby?

Ma tante et maman sont couchées depuis une heure, je voudrais rester toute la nuit à fumer et à dire des bêtises car vous savez que j'ai une langue de tous les diables... il paraît que c'est le cas de toutes les femmes honnêtes... Joseph... ce nom me revient à toute minute... J'ai envie de devenir amoureuse... à condition qu'on soit amoureux de moi. J'ai envie d'une petite machine vulgaire, un homme très jeune et bébête. J'ai rêvé de grandes passions mais je n'en veux plus... ce soir. Ce serait drôle avec Joseph. Il voulait épouser une cocotte et sa mère la magnifique Mme Arnaud a eu toutes les peines du monde pour empêcher cette douce union. C'est un enfant du reste, de vingt et un à vingt-deux ans, pas même... pauvre diable... je n'ai bu que de la limonade et je suis très gaie... Dites-donc, il n'y a avec qui causer... Vous très adorés lecteurs mais un espace de cinquante années nous sépare. Ce journal c'est ma vie. Ce sera drôle ce dîner chez Hecht... très cocasse. Si au moins il y avait A...rnaud. Vous rappelez-vous de notre scie à Nice avec Bihovetz, dit le général Bibi et mes grâces.

Ach! to je věru s podivem

Ah ! c'est bien étonnant

Ach! to je věru překvapivé

Ah ! c'est bien surprenant

Kdo! mi poví jak

Qui ! me dira comment

Fuj! skončil ten výjev

Fi ! nit cet incident

Ach! to je věru s podivem

Ah ! c'est bien étonnant

Ach! to je věru a tak dále...

Ah ! c'est bien etc...

Zpívali jsme si to celý den.

On se chantait cela toute la journée.

Ó Záhadný Emile, ó léto v Nice, ó vrcholné jaro mého mládí! Je to hloupé, ale je to kouzelné.

Ô le Surprenant Emile, ô l'été de Nice, ô suprême printemps de ma jeunesse ! C'est bête mais c'est charmant.

Těch padesát let rozhovoru rozhodně nepřeje, vázne. Dobrou noc.

Décidément l'espace de cinquante années ne favorise pas la conversation, elle languit. Bonsoir.

Nejsem šťastná.

Je ne suis pas heureuse.

Nemluvě o Julii Acardové! A chce-li se člověk vrátit docela vysoko, zjistí, že milenka vévody z Hamiltonu se jmenovala Amélie Gioia.

Sans compter Julia Acard ! Et si on veut remonter tout à fait haut on trouvera que la maîtresse du duc de Hamilton se nommait Amélie Gioia.

Jsem smrtelně smutná, nic se mi nedaří. Nestojí to za to žít!

Je suis mortellement triste, rien ne me réussit. Ce n'est pas la peine de vivre !

Přichází Blanc a dáváme se do smíchu. Vtom zazvonění, Alexis, na třetí zazvonění přišel starý kníže, a tak utíkám a o pět minut později se vracím do salonu, ohlašujíc se sama: občanka Gambettová! Účes á la Directoire se dvěma stuhami, perly na krku, velké šaty z bílé vlny, pásek pod ňadry. Takhle jsem velmi krásná a dnes večer velmi rozjařená. Oslnivá pleť, jiskřící oči, pohyby šíje jako dobyvatelka... bůhví proč... Pak přichází Moraës se svým rudým nosem. Já trůním ve svém literárním ateliéru, obdivují mě, dnes večer jsem krásná... a k čemu to!

Arrive Blanc et nous nous mettons à rire. Quand coup de sonnette, Alexis, troisième coup est arrivé le vieux prince, alors je me sauve et cinq minutes après rentre au salon en m'annonçant moi-même: la citoyenne Gambetta ! Coiffure Directoire avec les deux rubans, perles au cou, grande robe de laine blanche, ceinture sous les seins. Je suis très belle ainsi et très entrain ce soir. Un teint éblouissant, des yeux qui pétillent, des mouvements de cou de conquérante... Dieu sait pourquoi... Puis vient Moraës avec son nez rouge. Moi je trône dans mon atelier littéraire, on m'admire, ce soir, je suis belle... et à quoi bon !

Robert-Fleury a Julian jsou na venkově. Tento týden dokončím dva nebo tři malé portréty a v pondělí za týden začnu zase chodit do ateliéru.

Robert-Fleury et Julian sont à la campagne. Cette semaine je finirai deux ou trois petits portraits et l'autre lundi, je recommence à aller à l'atelier.

Ach! Ateliér, ne, to je příliš hloupé.

Ah ! Atelier, non c'est trop bête.

Mám ráda jméno Joseph. Včera jsem si po dvě jednání myslela, že ho vidím v tmavém vchodu mezi křesly, prohlížela jsem si toho muže skrz lorňon a teprve ve třetím jednání jsem si všimla omylu, a to ještě jen proto, že Hecht řekl, že Joseph nepřišel... Ten falešný Joseph byl hrabě de Brazza, kterého jsem poznala u de Lessepsových a který se dnes cítil povinen vykonat návštěvu kvůli pozornosti, jíž jsem ho poctila. Podobá se Josephovi, ale jako jeho karikatura.

J'aime le nom de Joseph. Hier j'ai cru pendant deux actes le voir dans l'entrée sombre des fauteuils, j'ai lorgné l'homme et ce n'est qu'au troisième acte que je me suis aperçue de l'erreur et ça encore parce que Hecht a dit que Joseph n'était pas venu... Ce faux Joseph était le comte de Brazza que j'ai connu chez de Lesseps et qui s'est cru obligé de faire une visite aujourd'hui à cause de l'attention dont je l'ai gratifiée. Il ressemble à Joseph mais en caricature.

Předchozí záznam Přehled sešitu Další záznam