❦
Středa 30. července 1879
Máme návštěvu Blanca! Několikrát jsme ho potkaly a oslovoval nás, jako by se nic nestalo. A teď tedy přichází. Je mi to jedno, až na takový lehký pocit stísněnosti zpočátku.Mercredi 30 juillet 1879Nous avons la visite de Blanc ! On l’avait plusieurs fois rencontré et il nous abordait comme si de rien n’était. Maintenant le voilà qui vient. Ça m’est égal sauf un petit sentiment de malaise pour commencer.
Neprokazujeme tomu chlapíkovi tu čest, abychom se pohoršovaly nad jeho nepřítomnostmi. Všechno probíhá jako před rokem, jen hraběnka Couveletová nahradila Maďarku. Blanc mi sděluje několik věcí, které jsem věděla, a jiné, které jsem nevěděla. Ten rytířský Popaul dává jméno své milenky své ženě. Říká jí Ninette, aby se nespletl. Ninette „brebentí celý den“, že by unavila celý pluk. Tvrdí, že rytířskému Popaulovi diktuje jeho novinové články; on zhubl, zato Ninette přibrala, ne v pase, dodává Blanc. Tvář má pokrytou uhry. Hnusí se mi to už jen psát. Vzpomínáte si na skvostného Popaula, jak říkal, že vidí-li na ženské tváři sebemenší skvrnku, zhnusí se mu? Na nic jsem se neptala, Dina se vyptávala docela málo a žertem a kapitán se nedal pobízet, aby vyprávěl.
Nous ne faisons pas à ce particulier l’honneur de nous formaliser de ses absences. Tout se passe comme il y a un an, seulement la comtesse Couvelet a remplacé la femme Hongroise. Blanc m’apprend plusieurs choses que je savais et d’autres que je ne savais pas. Le chevaleresque Popaul donne le nom de sa maîtresse à sa femme. Il l’appelle Ninette pour ne pas se tromper. Ninette « bavarde toute la journée », à fatiguer un régiment. Elle prétend dicter ses articles de journaux au chevaleresque Popaul qui a magri mais en revanche Ninette a engraissé, pas de la ceinture ajoute Blanc. Elle a la figure couverte de boutons. Je suis dégoûtée rien qu’en l’écrivant. Vous rappelez-vous le superbe Popaul disant que s’il voit la moindre petite tache sur la figure d’une femme il en est dégoûté. Je n’ai rien demandé, Dina a questionné fort peu en plaisantant et le capitaine ne se faisait pas prier pour raconter.
Říká, že Paulova žena mluví příliš mnoho. Tu jsem mu s vážnou tváří řekla, že to dělá mládí. Ohradil se.
Il dit que la femme de Paul parle beaucoup trop. Alors je lui ai dit avec un air sérieux que c’était la jeunesse. Il se récria.
„Ale jistěže, pane, je jí šestnáct až sedmnáct let.“
- Mais sans doute Monsieur, elle a seize à dix-sept ans.
„Kdo vám to napovídal!“
- Qui vous a raconté cela !
„Několik lidí. Copak to není pravda?“
- Plusieurs personnes. Est-ce que cela n’est pas vrai ?
„Ale kdepak, je to žena… šestadvacetiletá.“
- Mais non, c’est une femme de... vingt-six ans.
Už přiznává šestadvacet… ale to všechno jsou hlouposti…
Il en avoue déjà vingt-six... mais tout cela ce sont des niaiseries...
Myslím, že mé dopisy má on… Je mi to jedno.
Je crois que c’est lui qui a mes lettres... Je m’en moque.