❦
Čtvrtek, 3. dubna 1879
Jeudi, 3 avril 1879
Koneckonců je život dobrý, zpívám a tančím, když jsem docela sama, neboť úplná samota je velká slast. Ale jaké mučení, když je narušena hned tetou, hned malou Oelsnitzovou, ta malá mi znechucuje život, stejně jako mi jej znechucuje služebnictvo a rodina, a přece ta rodina… poslyšte, dnes ráno, když jsem se vracela z ateliéru, představila jsem si, že jsem šťastná, a to byste nevěřili, jakou něhu jsem našla na dně svého srdce pro všechny své blízké, pro tu dobrou tetu, samá oddanost a sebezapření, ale ono je to tak, nejsem šťastná.
Après tout la vie est bonne, je chante et je danse quand je suis toute seule, car la solitude complète est une grande jouissance. Mais quel supplice quand elle est troublée tantôt par ma tante, tantôt par la petite Oelsnitz, cette petite me rend la vie amère, comme l’est la mienne par les domestiques et par la famille, pourtant la famille... écoutez, ce matin en revenant d’atelier je me suis imaginée heureuse et vous ne pouvez pas croire quelle tendresse j’ai trouvée au fond de mon cœur pour tous les miens, pour cette bonne tante, tout dévouement et abnégation., mais voilà, je ne suis pas heureuse.
Malá Oelsnitzová mi znechucuje život. Už nepiji čaj, protože ho nalévá ona, a když musím jíst chleba, který nakrájela svýma rukama!! Přivodím si výduť na srdci, jak běhám jako šílená po schodech, abych ušla vteřinu cesty bez ní a předešla ji. Když beru karafu nebo nádobku na ocet, beru je úplně obráceně, abych se nedotkla toho, čeho se dotkla ona. Má v sobě cosi hmyzího, ta ubohá dívka, a její žalostný výraz a její černé nehty mě bolí a vzbuzují ve mně odpor.
La petite Oelsnitz me rend la vie amère. Je ne prends plus de thé parce qu’elle le verse et quand je suis obligée de manger du pain qu’elle a tranché avec ses mains !! Je gagnerai un anévrisme en courant comme une folle par les escaliers pour faire une seconde de chemin sans elle, en la devançant. Pour prendre la carafe ou le vinaigrier je les prends tout au rebours pour ne pas toucher ce qu’elle a touché. Elle a de l’insecte cette pauvre fille, et son air plaintif et ses ongles noirs me font mal et m’écœurent.