Sobota, 21. prosince 1878

Znovu trpí pana Georgese a tají mi to. Předevčírem přišel v noci křičet a všechny vyděsit.
Nadine je ohromená a pobouřená. Mě to zarazilo, rozzlobilo, když jsem se od Paula dozvěděla, že ta obluda tu byla a že ji má rodina trpí a tají mi to. Dala jsem se do pláče a prosila Boha, aby mě nechal zemřít.
Měla jsem jít do divadla s Madame Gaviniovou, šla jsem a ta dobrá žena nadšeně velebila mou dobrou kondici, mou hezkou tvář a můj odpočatý vzhled. Blanc tam byl.
Malba nejde. Myslím, že mi bude třeba víc než šest měsíců, abych se vyrovnala Breslau.