Pondělí 7. ledna 1878

Musím se vrátit v půl desáté, protože princ de Bourbon přijde v deset — sotva čas se ustrojit.
Není hlupák, ale klidný, dobrý umělec a mluví celkem slušně o skoro všem. Žádný floutek. To není lichotka.
Byla jsem okouzlující a velmi lady-like — nic z náměsíčné.
Paul říká, že by moc chtěl, abych se vdala, „aby to dokázal Konstantinu Pavloviči... neboť on nevěří ničemu“.
La Fayet tam byla také a chovala se slušněji.
Účes paní Sinanidèsové mi připomíná Řím.
Věřit, nebo nevěřit v uměleckou budoucnost?? Věř v ni, nebo nevěř — nic jiného není. Tedy stojí za to zkusit; dva roky nejsou smrt a za dva roky se lze zas vrátit k divadlům, k cestám... Chci se stát slavnou! A budu.
Opravdu vypadám, jako bych měla na výběr — tolik váhám. Čeho se vzdávám, abych mohla pracovat? Napůl bohémského života — odporného, plného... všeho, co znáte — a je to všechno dostatečně zaplaceno několika úspěchy?
[Jeden přeškrtnutý řádek]

Poznámky

Pozn. překl.: Anglicky v originále: lady-like — slušně vychovaná, žensky uhlazená.