❦
Pondělí 30. srpna 1875
Lundi 30 août 1875
Zase Plevasko až do půl čtvrté. Jsem netrpělivá, mám pochůzky. Nedělám nic.
Encore Plevasko jusqu’à trois heures et demie. Je suis impatiente, j’ai des courses à faire. Je ne fais rien.
Máme proces, snášejme jeho nepříjemnosti.
Nous avons un procès, subissons-en les désagréments.
Ostatně se člověk neponižuje, když se s takovým mužem zná; je to v Rusku slavná osobnost. Bereme ho i s jeho ženou, tou kyprou a svěží osobou, do Bouloňského lesíka.
D’ailleurs on ne s’abaisse pas en connaissant cet homme, c’est une célébrité en Russie. On le mène lui et sa femme, grasse et fraîche personne, au Bois.
Nevím, za jaký hřích, ale mám dojem, že se mi všichni chodci posmívají. Mám takové dny a jsou to nejprotivnější dny mého života. Na dvoře potkávám svého Brazilce a červenám se.
Je ne sais pour quel péché j’ai idée que tous les passants se moquent de moi. J’ai des jours comme ça et ce sont les plus vexants de ma vie. Dans la cour je rencontre mon Brésilien et rougis.
Zrovna když vjíždíme do Bouloňského lesíka, vyjíždí z něj d’Audiffret. V malém slaměném kloboučku! Fuj! Ta kreatura. Protože ten nafoukanec má tu drzost jet velmi rychle, teprve když se obrátí, se poznají — tetička a on; tím „se poznají“ jsem myslela je dva. Já jsem se nepohnula a nezčervenala.
Juste comme nous entrons au Bois d’Audiffret en sort. En petit chapeau de paille ! fi ! la créature. Comme ce cuistre a la hardiesse d’aller très vite, ce n’est qu’en se retournant qu’on se reconnaît, ma tante et lui, c’est eux que j’ai voulu dire par on. Je n’ai pas bougé, et je n’ai pas rougi.
Zdálo se mi, že nepozdravil, a vnitřně jsem zuřila — ne kvůli tomu muži, ale protože se od nás každý odvrací.
Il m’a semblé qu’il n’a pas salué et devins enragée intérieurement, non pour l’homme, mais parce que chacun se détourne de nous.
Protože tetiččina hlava byla mezi jeho a mou, neviděla jsem, jak smekl. Tetička říká, že pozdravil velmi pěkně; tím lépe! Tím lépe pro mou ubohou pýchu.
Comme la tète de ma tante se trouvait entre la sienne et la mienne, je n’ai pas vu son coup de chapeau. Ma tante dit qu’il a salué très bien, tant mieux ! tant mieux pour mon pauvre orgueil.
Prší, ale přesto objíždíme kaskádu atd. atd., protože je to kvůli paní Plevaskové, která nikdy neviděla Bouloňský lesík a která odjíždí zítra či pozítří.
Il pleut mais nous n’en faisons pas moins le tour de la cascade etc. etc. puisque c’est pour Mme Plevasko qui n’a jamais vu le Bois et qui part demain ou après-demain.
Jsem veselá od toho dne, kdy jsem ve Schlangenbadu zveselela — ta drahá Gioia ze Schlangenbadu!1 Nevím, odkud se ta veselost bere, a divím se, jak dlouho trvá, a bojím se, že najednou přestane.
Je suis gaie depuis le jour où je le suis devenue à Schlangenbad questa cara Gioia di Schlangenbad ! Je ne sais d’où me vient cette gaieté et je m’étonne de sa durée et je crains qu’elle ne cesse tout d’un coup.
Cestou zpět, kolem čtvrt na osm, po Champs-Élysées vidíme slavného muže, člověka věhlasného2, jak letí jako střela k Bouloňskému lesíku, tentokrát v cylindru. Je šero a už se rozsvěcí. Poznává ho tetička; zabývá se jím, Bůh mi odpusť, víc než já, ta svatá žena, která mě tak miluje.
En retournant, vers sept heures et quart, par les Champs-Elysées nous voyons l’homme célèbre homo celeber allant, comme une flèche vers le Bois, cette fois en tube. Il fait sombre et on allume déjà. C’est ma tante qui le reconnaît, elle s’occupe, Dieu me pardonne, de lui plus que moi, cette sainte femme qui m’aime tant.
Dělám rozmarnou, podrážděnou, směji se a ona se směje. Jsem raději s ní než s mámou, je mi víc kamarádkou, a přitom se o mě stará, pečuje o všechny mé záležitosti.
Je fais la capricieuse, l’agacee, je ris et elle rit. J’aime mieux être avec elle qu’avec ma mere, elle est plus mon camarade tout en me soignant, en prenant soin de toutes mes affaires.
S ní se o nic nestarám; já si přeji a ona vykoná. Někdy mi odporuje, pak fňukám, vyvádím, jsem podrážděná, a ona nakonec udělá to, čím měla začít — udělá, jak chci já. Ostatně jsem velmi rozumná; chci to, co je nutné.
Je ne m’occupe de rien avec elle, je desire et elle execute. Parfois elle me contredit alors je pleurniche, je me mets dans des états impossibles, je suis enervee, et elle finit par ou il faudrait commencer par faire comme je veux. D’ailleurs je suis très raisonnable, je veux ce qui est nécessaire.
Ach! Bože, zařiď, ať se vše urovná na zimu!
Ah ! mon Dieu faites que tout s’arrange pour l’hiver !
Mluví se mnou o Giroflovi a já jí říkám, že jsem rozzlobená, že ho nemám, že mě popuzuje, že si mě vůbec nevšímá.
Elle me parle de Girofla et je lui dis que je suis en colère de ne pas l’avoir, que je suis dépitée de ce qu’il ne fasse aucun cas de moi.
Ach! Kdyby neudělal nic, co by mě dráždilo. Ale udělal a řekl zrovna dost, aby mě rozčílil, ten bandita; všechno si spočítal, ten zlosyn. Ostatně, drahá, kdyby mě ten člověk zajímal tak, jak si myslíte, nemluvila bych o něm vůbec.
Ah ! s’il n’avait rien fait de taquinant. Mais il a fait et dit juste assez pour me fâcher, le brigand; il a tout calculé, le scélérat. D’ailleurs, ma chère, si l’homme m’intéressait au point que vous pensez je ne vous en parlerais point.
Říkám to vše tetičce, říkám jí vše, co píšu a myslím o tom muži a o celé té nešťastné giroflovské záležitosti.
Je dis tout cela à ma tante, je lui dis tout ce que j’écris et pense de l’homme et de toute cette malheureuse affaire Giro-flienne.
Nezapomeňme říct, že jsme potkaly Lucii Durandovou a našeho milého Féduse; ten okouzlující Lambertye si obarvil knírek i to málo vlasů, které mu zbyly.
N’oublions pas de dire que nous avons rencontré Lucie Durand et notre cher Fedus, ce charmant Lambertye s’est teint la moustache et le peu de cheveux qui lui restent.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále italsky: „questa cara Gioia di Schlangenbad !“ — italsky gioia znamená „radost“; Marie si nejspíš hraje se slovem i se jménem Gioie, milenky vévody z Hamiltonu. ↩
Pozn. překl.: V originále latinsky: „homo celeber“. ↩