Pondělí 21. prosince 1874

Viděla jsem Terffiduu; předjel nás, a když jsem viděla jeho hezké vlasy, červené ucho a svěží tvář, musela jsem si přiznat, že je hezký a že by ho člověk mohl s potěšením políbit na tvář u ucha.
To je muž, kterého si všímám jen kvůli jeho pleti, jako d’Arnima, ostatně jako všech mužů; mám hrůzu z vybledlého obličeje. Vévoda má nejkrásnější pleť na světě, ačkoli už není tak mladý jako Terffidua – nejkrásnější pleť na světě a nejkrásnější způsoby na světě; jedním slovem, je nejkrásnější na světě. Žádný muž mi nepřipadá hezký, nemá-li něco, co vévodu připomíná. Ti dva, o nichž jsem právě mluvila, mají tu pleť, a proto je vyzdvihuji. Arnim má velmi špatně ostříhané vlasy; kdyby mu je upravili, vypadal by mnohem lépe.
Dnes večer jsem se hodně smála a smáli se, protože jsem se smála já.