Úterý 8. prosince 1874

Jezdila jsem na koni od desíti do dvanácti; šedý jezdecký kostým. Bylo tam přibližně totéž obecenstvo jako každé ráno; blonďatý Ital se psem; Trassawský atd. Mluvila jsem s Friedländerem.
Oblékla jsem si nové bílé šaty a klobouk v šedi à la Hamilton, celé z bílého sukna, a živůtek mi padne dobře – vzácná věc, res rara! Zůstaly jsme proti svému zvyku po celou dobu na koncertě; přišel Galula, pak pan hrabě de Barrême, ten zůstal dlouho, a po něm vikomt Walsh, ten starý pán, který svými malými bídami rozsévá malé hádky ve své malé společnosti.
Vigierová byla nádherná v kabátku z perlově šedého saténu, jako jezdci vévodovi, s ohromným kožešinovým kloboukem s fialovým sametovým dnem a vpředu na prsou velkou červenou mašlí. Stará bláznivka! Ale krásná mezi ostatními. Co chvíli projížděli d'Audiffret, Saëtone a kulhavý markýz; ten poslední se zastavil před kočárem – máma a teta k němu byly otočeny zády, jen já ho mohla vidět – a chvíli se díval. Hlupák.
Slunce zářilo, vzduch byl svěží a všichni ti lidé vypadali také svěží, přicházeli, odcházeli a hemžili se. Šťastní lidé! Běda!
Mé bílé šaty byly opravdovým triumfem. [Škrtnuto: ve chvíli] Šla jsem od veřejného parku (s mámou) až na polovinu Promenády, pak se vrátila a konečně šla domů. Ve všech jazycích jsem po cestě slyšela: molto graziosa, sehr schön, how pretty, très joli atd. atd. – stále mé šaty. – Ach, to je okouzlující! – řekla jedna dáma. – That is indeed very nice, pronesla vysoká Američanka. – Máte velmi krásnou toaletu! – zavolala na mě Lucie Durandová [Škrtnuto: když jsem právě sestupovala z kočáru,] svým tvrdým a širokým přízvukem ve chvíli, kdy jsem sestupovala z kočáru.
– Opravdu? – A mé „opravdu" se ztratilo ve vzduchu.
Audiffret, kterého jsme potkaly pěšky, s tím upjatým výrazem, který na sebe bere při chůzi, se na mě nepodíval, ale já to znám – ten malý ubožák mě výborně viděl, a mě se takhle neobalamutí.
Pila jsem čaj s Georgesem, který se vystřízlivěl, umyl a oblékl; všichni ostatní jsou u Pelikána – ten pán chtěl přijít k nám a každý den se ptal, kdy bude moci. Ale Georges pil.
Paní Howardová nám složila návštěvu.

Poznámky

Pozn. překl.: V originále latinsky: „res rara!" — vzácná věc!
Pozn. překl.: V originále anglicky: „Alack!" — Běda! (archaický anglický výraz).
Pozn. překl.: V originále vícejazyčně: „molto graziosa" (it. velmi půvabná), „sehr schön" (něm. velmi krásná), „how pretty" (angl. jak hezké), „très joli" (fr. velmi pěkné).
Pozn. překl.: V originále anglicky: „that is indeed very nice" — to je opravdu velmi hezké.