Pondělí, 24. srpna 1874

Koupu se s Lízou a Katjou; druhá koupel je příjemnější. Ale lidi, co se koupou, skáčou jako čerti a rozesmívají mě. Obědvám na Plage a Basilewský sedí u stolu nedaleko od nás. Přijde Doenhoff, pak se Basilewský připojí ke konverzaci. Kdyby to Basilévitchová věděla! Mám vlasy na zádech, hnědé šaty a klobouk. Jdeme na molo, nic zvláštního. Malá Labanoffová je tam a jak se vracíme, šla za námi a měla jsem tu čest slyšet její drobný rozbitý hlásek vést nakloněný rozhovor. Doenhoff přichází s námi k nám a zůstává dost dlouho. Pro mámu přichází velká nepříjemnost. V šest hodin, bylo domluveno, my, Basilévitchová a Basilewský máme večeřet v Cercle des Bains. Barkovský měl přijít hrát. Sundali mi vlásenky a dlouho jsem se česala. Basilévitchová šla napřed s Dinou. Když přicházím s mámou, nikdo tam není. Basilévitchová odvedla Basilewského do hotelu de l'Océan večeřet s Gardeffeovými a nechala Dinu samotnou, ta naštěstí našla Tamančeffovy. Máma je zoufalá, že zmeškala tu večeři s Basilewským. Má všelijaké nápady. Konečně po několika tahanicích, které snáším s veškerou požadovanou důstojností, usedáme ke stolu v Kursaalu, v kavárně, zatímco hraje hudba. Máma zoufalstvím sní jen omeletu a šálek čokolády. Přicházejí Tamančeffovi s Dinou. Jsou milí a budou mi chybět. Odjíždějí pozítří. Abych s nimi byla, jdu do Cercle des Bains. Baron Leiss mě zve k tanci, představuji ho mámě. Prosím, prosím, ráčíte? To je celá jeho konverzace. Zůstáváme do konce.