Pátek 7. srpna 1874

Chtěla jsem jet na koni, ale Paul nepřišel a koně, kteří čekali dvě hodiny u dveří, byli posláni pryč. Kdyby mi nebylo špatně, zuřila bych.
Budím se každý den s modrými pytli pod očima a pomačkanou kůží. Jsem tak ošklivá. Řek nás navštívil na dvě hodiny, a možná i déle. Polák přichází několikrát a celý den zůstává na koni v naději, že přijdu. Řekl mámě, že se mě dvakrát ptal, jestli chci přijít, a já neodpověděla. Je to možné. Vyšla jsem, posadila se na pohovku, zabalila se do šálu a řekla:
Hrabě, polštář pod nohy. Bylo mi špatně, neslyšela nic.
Řek řekl, že si Doria bere Robensonovou, do které je šíleně zamilovaný. Je to možné a [Škrtnuto: v každém případě] bylo by to pro ni velké štěstí. Začervenala jsem se a otočila se, luštíc noty.
Nemohu jíst to, co dávají v hotelech; tak mi máma a Walitský sami připravili večeři, polévku a kuřecí kotletky; jedla jsem, ale jsem velmi slabá.
Jakmile se bolest vrátí, nemohu dělat nic. Walitský říká, že je to nemocný nerv, že to není ani srdeční choroba, ani rakovina.
Tak či tak jsem ošklivá.
Jedeme kočárem po Promenádě Angličanů a dál; chtěla jsem tam jet, protože pan de Biesme jezdí a vrací se vždycky z té strany.
Celý svět prochází kolem našeho bydliště, což mi nebrání považovat ho za odporné kvůli hluku dlažby, který mě rozčiluje, tak jsem podrážděná.
Sebemenší hluk, kroky jakéhokoli člověka mě dráždí. Jsem v odporném stavu a k tomu ošklivá. Po projížďce kočárem se já, máma a Dina projdeme pěšky od ulice Merjeewských přes náměstí des Croquets a aleji des Sept Heures. Zastavíme se u Baase; využívám chvíli, kdy mě to nebolí, abych si dala šálek čokolády.
Hudba nehraje, orchestr je v divadle, kde jsou obě princezny, Markéta a pruská princezna Bedřiška Karlova, myslím. Nenacházíme lóži a jdeme do salónu, kde se k nám přidá hrabě.
Body zůstává u nás, zatímco jeho přítel Filipesco zůstává s ruskou rodinou, kde jsou dvě slečny, které mrkají, vrčí a štěkají, když nás vidí.
Hrabě nás neopouští (znovu mě bolí, sotva píšu); místo abychom šly rovnou domů, sedáme si na schody, jako to dělají pokojské; hrabě klečí před Dinou.
Ale v temnotě vidíme, jak Doria prochází s kyticí, nechá ji v hotelu des Pays-Bas, který je hned vedle, a vrací se. Mluvily jsme nahlas a obrátil se. Komu asi nese tu kytici? ptala se máma, a já: Hrabě, jděte, zjistěte, komu ta kytice patří.
Zdá se, že ji nesl k sobě.
Řekla jsem malému Polákovi, že mi nedvoří, jak se mi líbí, že není dost horlivý atd. atd., pak mu říkám, aby si šel kleknout doprostřed sálu; odvážil se nechtít, ale navrhl, že si klekne mezi dva sloupy:
— Vy se odvažujete říct ne, už vás o nic nepožádám.
Říkala jsem mu samé drzosti, bezpochyby se smíchem.
Řekla jsem, že to, co žádám, je ve srovnání nic, a vyprávěla jsem historku o praseti a Carlovi — Walitský tu historku vymyslel a já ji vyprávěla tolikrát, že mi připadá, jako by byla pravdivá. Pak Walitský vyprávěl další hloupost, údajně provedenou vévodou z Hamiltonu, jak prý vzal živého štiku, strčil hlavu zvířete do úst, zatímco tělo sebou zmítalo, a přišel mi říct — How do you do? — načež ryba spadla na mé šaty. Polák byl zhrozen a spustil tirádu, že takoví lidé nejsou schopni oddanosti, přátelství atd. atd.
Smáli jsme se (já trpím).
Opouštět Spa mě rmoutí, zvlášť když vidím pana de Biesme, jenž je krásný — obdivuji ho: každý si ho musí všimnout, má to, co nelze definovat. A k tomu posměšný výraz tváře.
Často, několikrát denně prochází kolem nás. Jsem dost hloupá, že obdivuji lidi, které neznám; ale mohu jinak? Ti, které známe, se mi líbit nemohou.
Nemám chuť opouštět Spa, protože tu jsou muži, muži velmi vybraní.
Máma mi říká nesmyslnou věc — že je Gericke do mě zamilovaný. Proč tedy to chování? Požádám ho o vysvětlení, až budu vdaná. To bude zábavné.
Vyčítala jsem si Boreela, ale v „Les pattes de mouche" jsem slyšela větu, která mě uklidňuje. Když se dělá čaj, nejprve se nalije několik kapek horké vody, které se pak vylijí, aby se odstranila hořkost a to nepříjemné, a potom se nalije první šálek, pro nějž zůstane veškerá chuť bez hořkosti. Neumím to dobře říct, ale smysl je tentýž.
Nechala jsem prodloužit náš pobyt v mém drahém Spa do úterý. Nemohu se rozloučit se svým drahým druhým Baden-Badem.

Poznámky

Pozn. překl.: V originále anglicky: „How do you do?" — formální anglický pozdrav.