Úterý, 28. dubna 1874

Vstávám z máminy postele, přišla paní Teplakoffová, poslali pro Anitčkovy a slyším je všechny smát se na účet slečny Kolokolzoffové, Tichkeviče a té nuly. Když jsem vyšla s tetičkou, šly jsme na Promenádu a na 55. Když jsme stály před vilou, strašlivá podívaná zasáhla naše užaslé zraky. Zedníci pracují a terasa se hroutí. Tetička je úplně zoufalá a tisíce pochybností rozčeřují jejího rozvráceného ducha, chvíli se jí zdá, že nebeské stromy jsou hradbou citadely a obranci proti zlověstným pohledům kolemjdoucích, chvíli se obává dryád, které z těchto stromů učinily svůj palác. Jako vlčice sevřená ze všech stran lovci, cítící železo ponořující se do hrdla, bloudí krvavýma očima a snaží se zachránit svá mláďata, tak má tetička na pohled těch strašných stromů cítí, jak se jí srdce dmě smutkem, bloudí vyděšeným zrakem kolem sebe a hlas se jí dusí v hrdle.
Ale na druhé straně jako lev z polí Libye, plný zuřivosti a odvahy, vrhá se s ušlechtilým žárem na polovinu ovce oddělenou od svého stáda. Pastýř za zvuku pastýřských píšťal se oddává tanci (nevinná rozkoš venkova) a zapomíná počítat své stádo, neobávajíc se, běda! lvů a dravých panterů.
Ten lev jsem já. Je to jistě trochu dojemné, když se něco ničí, zvlášť stromy. Na mě to udělalo nepříjemný dojem, který stěží překonávám tím, že si říkám, že je to jen dočasné. Mám malého bílého pejska jako nebožka Roulette. Patřil Lewitovi, řekla jsem Paulovi, že ho chci mít, a ten žid se neodvážil odmítnout, řekl Paulovi, že „tohoto psa nedávám vaší sestře, ale její kráse". Paul s tajuplným a pravdivým výrazem tvrdí, že ten podivín má určité úmysly, fuj! Jmenuji toho psa pan Piccon, tento Piccon pronesl v nevím jakém shromáždění projev, který říkal, že Nice se musí oddělit od Francie atd. atd., vyvedli ho a přinutili podat demisi. V Paříži, v Lyonu, v Marseille a v Nice se o něm jen mluví. Proto se ex-Monte-Carlo, ex-Lewita jmenuje Piccon, krátké a příjemné jméno pro psa.
Na 55 budu mít dva velké bernardýny nebo novofundlandy. Athos a d'Artagnan; pudla Fouqueta, buldoka Colberta, chrtici La Vallière a pouličního psa Malicorna a jednoho pěkného psa, kterého si nekoupím hned, ale až najdu pěkného, Madame.
To bude můj budoucí dvůr.