Sobota, 31. ledna 1874

Jedu na koni, bez Diny, jsem z toho celá ráda, ona neumí jezdit a jen mě otravuje. Jedu po Promenádě, ale slunce je tak silné, že jsem neviděla tváře v úžině, tak se vracím domů, zůstanu tam pár minut, odpočívám a osvěžuji se ve stínu ubohých stromů vily Baquis. Vyjíždím znovu, tentokrát projíždím všemi možnými malými uličkami, chtěla jsem projet kolem balkonu, kde je možná Khalkionoff; ten ubohý chlapec opravdu umírá, je na pokraji smrti, žádná naděje. Jeho matka brzy přijede, ubohá žena. Chtěla jsem projet kolem něj a pozdravit ho, udělalo by to tomu ubohému dítěti takovou radost, už je to myslím tři měsíce, co nevyšel z pokoje, ale neviděla jsem ho. Odtud jedu ulicí de France, abych se vyhnula slunci, a za mostem Magnan dám si pořádný cval, ale to, čemu říkáme velký cval; zatáčím doprava pod železničním mostem, pod kterým je hrozné echo, rozpouštím si vlasy a nechávám je vlát, protože jsem cítila, že pod kloboukem hřebeny a sponky tančí. Groom je nadšený z mého velkého cvalu.
Tak přijíždím vítězoslavně na Promenádu se sluncem v zádech; nevadí mi, naopak mi nádherně zlatí vlasy.
Jedu krátkým cvalem právě tak, abych mohla stačit kočáru a mluvit s Dinou.
Ty dvě slečny (Galvová a Choupinskiová) jsou na koních.
Říkala jsem, že mám ráda všechny, to znamená, že nemám ráda nikoho, ale tyhle dvě se mi dokázaly zalíbit. Paní Antonská, hrabě Yorkoff, kněžna Gagarinová jsou pěšky, zastavuji se jim říct, že máma bývá v pátek doma, pár minut s nimi mluvím a nakonec se vracím domů. Ten Rob Roy pořád jen cválá, ale cválá dobře a já jsem si na to zvykla a já jedu velmi dobře, myslím (všímám si, kolikrát používám slovo „já“, ale nemohu jinak). Vykašlala jsem se na Bruneta. Dnes ráno jsem udělala roztok nevím z čeho, Joséphine vzala sklenici, odnesla ji do kuchyně a ten hlupák Trifon vypil čtvrtinu té sklenice v domnění, že je to víno, naštěstí to nebyl prudký jed.
Jsem spokojená se sebou i s projížďkou. Hodlám se dnes večer ve Francouzském divadle zasmát. Ravelovo benefiční představení, spousta nesmyslů; bude dirigovat orchestr, herci rozmístění mezi diváky udělají skandál, atd. atd.
Jsem chraplavá jako kůň.
Beru starý hadr z modrého kašmíru, oblékám si ho, pásek z ruské kůže, (bílý krajkový šátek, pěkný; účes sluší, tvář sluší, všechno sluší). Z těch nejmizernějších hadrů vždy dokážu udělat něco, někdy dokonce něco hezkého. Jsem dnes večer velice spokojená sama se sebou; vpředu otevřené do srdce, na bílém krku nic, jako obvykle, vlasy jako obvykle; trochu jsem je napudrovala, aby byly vzdušnější. Divadlo je plné, ale nikdo tam není. Ravel je okouzlující jako vždycky, smála jsem se, ale se zavřenými ústy, protože tam nikdo nebyl a nudila jsem se. Je hloupé vypadat dobře, když tam nikdo není. Vracím se naprosto vyčerpaná a půl hodiny prosedím na první židli, na kterou narazím. Snědla jsem mandarinku, pomeranč a dvě jablka, seděla jsem a přemýšlela, že si vezmu pomeranč, který byl na stole, ale byla jsem tak líná, že jsem nechtěla natáhnout ruku; zatímco jsem uvažovala, přichází Dina a vezme si pomeranč. Jsem z toho ráda, protože můžu odejít.
Ach, s jakým potěšením bych se právě teď vrhla na postel, ale musím se učesat, psát, atd. atd.
Když jsme se vrátily z divadla, mluvily jsme o letošní sezóně. Máma je stejného názoru, také jí připadá, že dostihy byly divné, že vypadaly nedokončené.
Běda! Běda! Běda!
Jak jsem hloupá.

Poznámky

Úžina - pozorovací prostor na Promenádě, kde se shromažďuje společnost. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „have a good galop“. ↩
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „railway bridge“. ↩
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „canter“. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „keep with the carriage“. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „but he canters well“. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „nonsenses“. ↩