❦
Úterý, 27. ledna 1874
Mardi, 27 janvier 1874
Vlasy se mi bouří, vysmekávají se a rozpadávají v kudrny navzdory sponkám a hřebenům. Tři čtvrtě hodiny sotva stačily, abych je zkrotila. Vycházím úplně sama, protože jsem nenašla mámu a Dinu u Simone, jdu je hledat na promenádu, která je v plném lesku; hraje vojenská kapela.
Mes cheveux sont rebelles, ils s’échappent et se répandent en boucles malgré les épingles et les peignes. Trois quarts d’heure ont à peine suffi pour les placer. Je sors toute seule, n’ayant pas trouvé maman et Dina chez Simone, je vais les chercher à la Promenade qui est brillante; il y a musique militaire.
Vidím, jak kolem mě prochází vysoký Audiffret, Gioia (v Les décavés1 se popisuje večeře, kde tančí kačuču. Wittgensteinová se jmenuje Rosalie Léon), Prodgersová na koni, paní Souvoroffová a Galvová a všichni ostatní. Otočila jsem před číslem 77 a u veřejné zahrady potkávám mámu a Dinu ve fiakru.
Je vois passer devant moi le grand Audiffret, Gioia (dans « Les décavés » on décrit un souper où elle dans la catchoutcha. La Wittgenstein se nomme Rosalie Léon), la Prodgers à cheval, Mmes Souvoroff et Galve et tout le monde. J’ai fait tourner avant N° 77 et auprès du jardin public je rencontre maman et Dina en fiacre.
Potkáváme paní Fedoroff a s ní okruh po promenádě. Paní Fedoroff zůstává doma a my jedeme domů pro tetu a Stiopu.
Nous rencontrons Mme Fedoroff et avec elle un tour à la Promenade. Mme Fedoroff reste chez elle et nous allons à la maison prendre ma tante et Stiopa.
Na nádraží přijíždíme ve stejnou chvíli jako Souvoroffová a Galvová, ty dvě se na mě dnes dívaly, jako by mě znaly.
Nous arrivons à la gare en même temps que la Souvoroff et la Galve, ces deux m’ont regardée aujourd’hui, comme si elles me connaissaient.
Odtud běžím k Simone podívat se na látku, ze které ušije šaty Galvovým, které daly za vzor šedý kabátek. Chtěla jsem vidět hlavně ten kabátek, je ušitý v Londýně – Wolmershausen č. 49, Curzon Street, Mayfair. W. – a ne u Manbyho. Pak se vracím domů na hodinu latiny s tím příšerným profesorem.
De là je cours chez Simone voir l’étoffe de laquelle elle fera les vêtements aux Galve qui ont donné la jaquette grise pour modèle. C’est surtout la jaquette que je voulais voir, c’est fait à Londres - Wolmershausen N° 49, Curzon street, May fair. W.- et non pas chez Manby. Alors je rentre pour prendre la leçon de latin avec cet exécrable professeur.
Nejvíc – ba jako jediné – mě teď zaměstnává, jaký klobouk vystřídá ten, který nosím a který mě tak otravuje, a potom jaké šaty budu mít. Tyto dvě otázky mě pohlcují a ovládají. Hořím touhou opustit Nice a odjet do Paříže. Ještě víc si ale přeji jet do Anglie – tam si budu pořizovat klobouky.
La pensée qui m’occupe le plus, c’est-à-dire la seule qui m’occupe à présent c’est quel chapeau succédera à celui que je porte et qui m’ennuie tant, ensuite quelle robe aurai-je maintenant. Ces deux questions m’envahissent et me dominent. Je brûle de quitter Nice pour Paris. Mais ce que je désire encore plus c’est d’aller en Angleterre, c’est là que je prendrai mes chapeaux.
Paul je nemocný od včerejška, jakási bronchitida. Kdyby si někdo nešťastnou náhodou přečetl můj deník, udělal by si o mně tu nejhorší představu2.
Paul est malade depuis hier, une espèce de bronchite. Si par malheur quelqu’un lisait mon journal he would conceive the meanest opinion of me.
Mluvím tři stránky o klobouku a bratrově nemoci věnuji sotva dva řádky. Ale co na tom záleží.
Je parle trois pages d’un chapeau et je voue à peine deux lignes pour la maladie de mon frère. Mais qu’importe.
Dnes večer, když jsem psala, zahlédla jsem ho jako v záblesku, byla jsem tak šťastná, až jsem se lekla, zavrtěla jsem hlavou a přejela si rukou po čele. Bylo to hloupé.
Ce soir, en écrivant, je l’ai vu comme un éclair, j’étais si heureuse que j’eus peur, j’ai secoué la tête et je passai la main sur le front. C’était bête.
V Úžině much jako by byli Labanoffovi přibití. Každý den a pořád je vidět s obvyklým doprovodem – Lambertye, Woerman a ještě jeden, kterého neznám. Ta dívka s věčně otevřeným zamilovaným zobákem (le Bec amoureux), který jí sahá od ucha k uchu.
Au Détroit des Mouches les Labanoff semblent cloués. Tous les jours et toujours on les voit avec l’escorte habituelle Lambertye, Woerman et un autre que je ne connais pas. La fille toujours ouvert le Bec amoureux qui d’une oreille à l’autre va.
Poznámky
Pozn. překl.: Les décavés (francouzsky „Zruinovaní“, tj. ti, kdo všechno prohráli). ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „he would conceive the meanest opinion of me“. ↩