Středa 7. ledna 1874

Vycházíme a já nesu šaty Monierové, aby je upravila. Andrionoff jde s námi nahoru k Monierové. Děláme plány na jaro. Pojedeme doprovodit Stiopu a jeho ženu a pak se vydáme na cestu po Itálii. Už teď přemýšlím o cestovním úboru.
Máma jde oplatit návštěvu paní Antonské a bere nás potom také nahoru. Pan a paní Warrodelovi přijíždějí v neděli. Stavíme se také u Hatona.
Při večeři dědeček šílí, říká před Hitchcockovou strašné věci o těch, kdo jezdí do Monaka, že by se ženským, které tam chodí, měly vyhrnout sukně a nařezat jim, že jsou to samé koketky atd. atd. Jakou úctu může po tomhle mít ta anglická husa k mámě! Ó! Třikrát smiluj se!
Mluvilo se o Collignon a on se rozzuřil a řekl mi spoustu drzostí, odpověděla jsem důkazy, abych ho umlčela, aby přestal říkat ohavné věci a skoro pomlouvat a mluvit špatně o své dceři. Usoudila jsem, že bude lepší odejít, jinak by to neskončilo. Ale kněžna zůstává s ním a on jí říká jednu drzost za druhou a ona mu to vrací stejnou mincí.
Ó! Dvakrát smiluj se!
Někdy se tak stydím za to, co říká, že bych se nejraději schovala pod stůl!
Nebyla jsem na promenádě a už dlouho nikoho nevidím.
Slečny Howardovy nás pozvaly na dětskou odpolední zábavu, která u nich bude ve čtvrtek. Smiluj se. Neobléknu si modré šaty, protože se bojím hochů bez rukavic.

Poznámky

Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩
Pozn. překl.: V originále latinsky: „Miserere !“ – úvodní slovo Žalmu 51 („Smiluj se nade mnou, Bože“), Mariino zoufalé zvolání. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „gloveless“. ↩