Deník Marie Bashkirtseff

# Mardi 4 novembre 1873

Jdeme opět na nádraží, já, Dina a Hitchcocková, požádala jsem náčelníka stanice o dovolení a prošly jsme do bufetu. Už tam bylo několik lidí, pan a paní Addyovi a pan Willy se procházeli po nástupišti, což jsme také dělali (modré šaty, černý klobouk, dobře), zatímco jsme čekaly na vlak. Postupně přicházeli další lidé. Konečně je tu vlak, ale marně hledáme, nic. Přijíždí spousta lidí, ale zaprášených. Naši sousedé z Acqua Viva pan a paní Clockmanovi a matka se dvěma skoro hezkými dcer ami, Američankami. A jako vrchol toho slavný vévoda Gros, to zvíře mělo na hlavě čepici komisaře. Jak je Nice špinavá! Jsou tu jen Saëtonové, Grosové atd. atd. Opravdu se cítím ponížená, že tu žiju, a stydím se za sebe. Ani jedna živá, slušná duše. To všechno je prach, oblázky, bahno a pomerančové kůry.

Nous allons encore à la gare, moi, Dina et Hitchcock, je demandai la permission au chef de gare et nous passâmes au buffet. Il y avait déjà quelques personnes, M. et Mme Addy et M. Willy se promenaient sur la plate-forme, ce que nous fîmes aussi (robe bleue, chapeau noir, bien) en attendant le train. Peu à peu il vint encore du monde. Enfin voilà le train, mais en vain nous cherchons, rien. Il arrive beaucoup de monde, mais poudreux. Nos voisins d'Acqua Viva M. et Mme Clockman et la mère avec deux quasi jolies filles, américaines. Et pour couronner le célèbre duc Gros, l'animal avait une casquette de commissaire sur la tête. Comme Nice est sale ! Il n'y que des Saëtone, des Gros, etc. etc. Vraiment je me sens humiliée de vivre ici et je suis honteuse de moi-même. Pas une âme vivante, propre. Tout cela ce sont de la poussière, des cailloux, du limon et de l'écorce d'orange.

Můj Bože, vyslyš mou modlitbu, nech nás odjet z Nice na jaře. Všechno, co dělalo Nice pro mě, už není. Óch! kdyby přijel do Nice, zůstala bych tu šťastně!

Mon Dieu entends ma prière, fais-nous partir de Nice au printemps. Tout ce qui faisait Nice pour moi, n'est plus. Oh ! si il venait à Nice j'y resterais avec bonheur !

Množství lidí jede do Monaka, ale jsou to stále ještě citronové kůry. Pak jdeme pro můj deštník, nechala jsem ho v London House. Odtamtud jdu pěšky1 s Hitchcockovou na poštu a do směnárny, když procházíme kolem Sacca, vcházím vzít kytičku fialek, je tam Saëtone, který si také kupuje růži. Ten oblázek se opovažuje na mě koukat.

Une quantité de monde va à Monaco mais ce sont encore des écorces de citron. Nous allons alors chercher mon en-tout-cas, je l'ai laissé au London House. De là je walk avec Hitchcock à la poste et au change, en passant Sacco j'entre prendre un bouquet de violettes, il y a Saëtone qui achète lui aussi une rose. Ce caillou ose me regarder.

Začínám si zvykat na Hitchcockovou, je milá a doufám, že všechno půjde dobře.

Je commence à m'habituer à Hitchcock, elle est gentille et j'espère que tout ira bien.

Procházíme po promenádě Addy-Brady, jak Běta nazývá pana Addyho a pana Willyho, nejeli do Monaka, vidím tento okouzlující pár, jak se prochází v začarovaném okolí London House, chodili sem a tam1 a s každým dalším obdržením se jejich oči stávaly stále menšími a zasněnějšími.

Nous passons à la promenade Addy-Brady, comme appelle Bête M. Addy et M. Willy, ne sont pas allés à Monaco, je vois ce couple charmant se promener dans le voisinage enchanté du London House, ils marchaient up and down et à chaque tour de plus leurs yeux devenaient de plus en plus petits et rêveurs.

Slyším za sebou hlas:

J'entends derrière moi une voix:

- Dobrý den, Moussio.

- Bonjour, Moussia.

Je to Nathalie Pattonová, chce vidět mé šaty, dobře. Vzala jsem ji pod paží a šly jsme spolu až k nim domů; za několik minut jsme si vzaly kočár, nechala jsem projet kolem vily Howardů, abych viděla, jestli náhodou nepřijeli včera večer, ale ne. Ještě několik pochůzek ve městě a jedeme1. Walitsky mě potkává na poště, s telegramem od Howarda v ruce. Telegrafují z Turína, jak mi to Líza napsala ve svém posledním dopise. Přijíždějí zítra v osm hodin čtyřicet pět minut večer. Paní Markevičová je malá, velmi špatně vychovaná žena a kvůli nějaké hlouposti s Walitským se stává nezdvořilou ke všem a opravdu to vypadá, že u nás bydlí [Vyškrtnuto: jako v hotelu] z ohleduplnosti. Přijde k obědu:

C'est Nathalie Patton, elle a envie de voir ma robe, bon. Je pris son bras et nous avons marché ensemble jusqu'à chez eux; dans quelques minutes nous prîmes la voiture, je fis passer devant la villa Howard pour voir si par accident ils ne seraient pas arrivés hier soir, mais non. Encore quelques commissions en ville et we are off. Walitsky me rencontre à la poste, le télégramme de Howard à la main. Ils télégraphient de Turin comme Lise me l'avait écrit dans sa dernière lettre. Ils arrivent demain à huit heures quarante-cinq minutes du soir, Mme Markevitch est une petite femme très mal élevée, et à cause de je ne sais quelle bêtise avec Walitsky devient impolie avec tous et a vraiment l'air de loger chez nous [Rayé: comme dans un hôtel] par complaisance. Elle arrive à déjeuner:

- Co je? Pojďme rychle - jí a odejde. U večeře čte. Opravdu je to velmi výjimečné. Jako by nám prokazovala čest tím, že u nás zůstává.

- Qu'est-ce qu'il y a ? Allons vite - mange et s'en va. A dîner elle lit. Vraiment c'est bien extraordinaire. Comme si elle fait un honneur en restant chez nous.

Ve skutečnosti pan Anitchkoff velmi pěkně vyprávěl o cti, kterou nám prokazuje, jak je u nás nešťastná, jak s ní zacházíme po všech těch dobrých dopisech, které nám napsala atd. atd., a končí slovy, že ve skutečnosti se člověk v hostinci nemusí stydět. Ach můj Bože, odnes nás z Nice!

En vérité M. Anitchkoff a très joliment raconté l'honneur qu'elle nous fait, comme elle est malheureuse chez nous, comme on la maltraite après toutes les bonnes lettres qu'elle nous a écrites, etc. etc. et il termine en disant qu'à la vérité on ne doit pas se gêner dans une auberge. Oh mon Dieu emporte-nous de Nice !

U Gioi pozlacují a přestavují, myslím, že přijede.

On redore et on réarrange chez Gioia, je pense qu'elle viendra.

Procházely jsme kolem její vily a najednou se Běta ptá, jak se musí říct, první lásky mužský rod nebo první lásky ženský rod, protože vaše máma řekla dnes ráno: člověk se vždy vrací k první lásce

Nous passions sa villa et tout à coup Bête demande comment on doit dire, premiers amours ou premières amours, car votre maman a dit ce matin: on revient toujours à ses premières amours, au lieu de premiers amours.

Říká to, když se dívá na vilu Gioia, hádám, mluvilo se o vévodovi z Hamiltonu, o jeho svatbě a o Gioie.

Elle dit cela en regardant [la] villa Gioia, je devine, on a parlé du duc de Hamilton, de son marriage et de Gioia.

Máma říkala, že se vrátí k Gioie. Stačí mi slovo, pohled, gesto.

Maman disait qu'il reviendra à Gioia. Un mot, un regard, un geste me suffisent.

Jak jsem sklíčená. Proč mě nebude mít rád? Tolik jsem zhřešila?

Comme je suis ennuyée. Pourquoi ne m'aimera-t-il pas ? Ai-je tant péché ?

Poznámky

Pozn. překl.: V originále anglicky: „walk"
Pozn. překl.: V originále anglicky: „up and down"
Pozn. překl.: V originále anglicky: „we are off"