❦
Úterý 2. září 1873
Mardi 2 septembre 1873
První den od přerušení studií vstávám v pět hodin. Četla jsem Strž, ale nikdy nemám trpělivost dočíst román. Psala jsem Líze, odpovídala na její dopis z předevčíra. Dnešní den je obzvlášť bouřlivý, všichni se zlobí. Dědeček je nesnesitelný — nakonec mámu sežere!
Le premier jour depuis l’interruption des études, je me lève à cinq heures. J’ai lu Le ravin, mais je n’ai jamais la patience de finir un roman. J’écrivis à Lise, je répondais à sa lettre [d’] il y a deux jours. La journée d’aujourd’hui est particulièrement orageuse, tout le monde se fâche. Grand-papa est insupportable, il finira par manger maman !
Mluvila jsem nahlas, chtěla jsem, aby mě v tom chaosu slyšeli; začali na mě hubovat. Chtěla jsem jim to vysvětlit, pořád nahlas, ale to vysvětlování brali jako scénu.
Je parlais haut, je voulais qu’on m’entende au milieu de ce chaos, on s’est mis à me gronder, je voulais m’expliquer toujours fort, mais on a pris cette explication pour une scène.
Od nynějška nebudu nic vysvětlovat, abych dodržela slib (šedé šaty, sluší). Vzala jsem mámě medailon — bílý štítek s červeným smaltovaným křížem. Anglický šperk, prostý, ale hezký. Vycházím s kněžnou na různé pochůzky: nejdřív moje výklopné zrcadlo ke zlacení (není to úplně psyché, ale budiž). Koupit tužku, dát spravit kuličkové knoflíky a koupit bílý tyl na ozdobení postele. Udělám z toho něco hezkého — mám ráda hezkou postel. Bude celá z bílého tylu, prostá a elegantní. Samozřejmě bych raději ne prostou, ale v pronajatém bytě, a z Nice odjedeme za rok nejméně — nemá cenu marnit čas a utrácet peníze. Až se usadíme v Paříži, budu mít postel celou bílou a pokoj celý bílý nebo blankytně modrý. I v Paříži bych udělala postel z tylového mušelínu a v tom stylu; satén, zlato, krajky, výklenek, světla — to, co bych chtěla, nemohu mít, dokud jsem neprovdaná. Po večeři vyjíždím v kočáře bez klobouku; je šero, svítí měsíc. Dědeček začne svou litanii — je opravdu odporný. Kněžna říká, že by z něj zešílela, kdyby s ním žila. Jméno Hamilton zaznělo několikrát; zas jsem zčervenala, ale je tma.
Dorénavant je ne vais plus m’expliquer pour remplir ma promesse (robe grise, bien). J’ai pris à maman un médaillon, un bouclier blanc avec une croix rouge émaillée. Un bijou anglais, simple mais bien. Je sors avec la princesse pour des commissions diverses, d’abord ma glace psyché à dorer (ça n’est pas tout à fait une psyché, mais enfin). Acheter un crayon, donner à raccommoder mes boutons-boules, et acheter du tulle blanc pour garnir mon lit. Je vais faire quelque chose de joli, j’aime avoir un joli lit. Il sera tout en tulle blanc, simple et élégant. Sans doute j’aimerais mieux pas simple, mais en appartement loué et nous quittons Nice dans un an au moins ça ne vaut pas la peine de dépenser le temps et l’argent. Une fois installés à Paris, j’aurai un lit tout blanc et une chambre toute blanche ou bleu ciel. Même à Paris je ferais le lit en tulle mousseline et dans ce genre; je ne pourrai pas avoir du satin, de l’or, des dentelles, une niche, des lumières comme je voudrais, tant que je suis fille. Après dîner je sors en voiture sans chapeau, il fait sombre, la lune éclaire. Grand-papa commence sa messe, il est en vérité abominable. La princesse dit qu’elle en deviendrait folle si elle vivait avec lui. Le nom de Hamilton était prononcé plusieurs fois, j’ai encore rougi mais il fait sombre.
Dědeček říká mimo jiné:
Papa dit en autre :
„Hamilton, její manžel...1“ (Gioia).
— Hamilton, son mari.... (Gioia).
Dá se uvěřit takové hanbě? On, vévoda z Hamiltonu — potomek nevím jaké královské rodiny — oženit se s jednou... ne, tomu nemůžu věřit. Je pořád v Nice. Každé léto sem přijíždí v tomhle období. Máma ji viděla sedět na balkóně s opicí a dvěma lišáky.
Est-ce possible que l’on puisse croire à une pareille honte ? Lui, le duc de Hamilton: un descendant de je ne sais quelle famille royale, épouser une... non, je ne peux pas y croire. Elle est toujours à Nice. Tous les étés elle vient à cette époque à Nice. Maman l’a vue assise sur le balcon avec son singe et deux renards.
Ať si říkám, co chci — ten Hamilton se mi ďábelsky líbí, opravdu ho miluji. Každou minutu myslím na „jeho čumáček“.
J’ai beau dire ce que je veux, il me plaît diablement ce Hamilton, vraiment je l’aime. A chaque minute je pense à « son museau ».
Bensa přišel; dala jsem mu seznam předmětů, aby mi poslal profesory z lycea.
Bensa est venu, je lui ai donné la liste des sciences pour qu’il m’envoie des professeurs du lycée.
Konečně se pustím do práce. Kvůli té ničemnici Collignon a cestě jsem ztratila čtyři měsíce. To je nesmírně mnoho!
Enfin je me mettrai à l’œuvre. A cause de cette canaille de Collignon et du voyage, j’ai perdu quatre mois. C’est énorme !
Četla jsem v „Le Derby“ o dostizích v Porchefontaine: vévoda chyběl a podváděli s jeho koněm. Hledala jsem ho marně.
J’ai lu dans « Le Derby », les courses de Porchefontaine, le duc était absent on a triché avec son cheval. Je le cherchais en vain.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩