❦
Neděle 31. srpna 1873
Dimanche 31 août 1873
Mámě je skoro dobře, do té míry, že chce jet do Monte Carla; vrací se i s tetou v šest. Zatímco byly pryč, šly jsme — kněžna, Dina a já — k Varu na venkovskou tancovačku. Nezůstáváme dlouho, je to nudné. Ještě včera jsem viděla světla u Gioie, ale dnes jsem ji viděla — poprvé ji zahlédla jen Dina, tak jsem přikázala otočit, a přesto jsem viděla jen její klobouk; otáčím znovu a tentokrát vidím tu slavnou bytost. Sedí na bočním balkonu, obklopená liškami, které štěkají jako šílené. Čte. Když projíždíme, zvedla hlavu, pak zase sklopila oči. Má ráda sklopené oči. Je to snad čarodějnice1.
Maman va presque bien, au point qu’elle veut aller à Monte-Carlo, elle retourne ainsi que ma tante à six heures. Durant leur absence la princesse, Dina et moi allâmes au Var au bal champêtre. Nous n’y restons pas longtemps, c’est ennuyeux. Encore hier j’ai vu des lumières chez Gioia mais aujourd’hui je l’ai vue, la première fois Dina seule l’a vue, alors j’ai ordonné qu’on tourne et encore je n’ai vu que son chapeau, je retourne et cette fois je vois cette fameuse créature. Assise sur le balcon de côté entourée de renards qui aboient comme des fous. Elle lit. A notre passage elle leva la tête, puis a encore baissé les yeux. Elle aime les yeux baissés. C’est une witch peut-être.
Má ale daleko ke svému portrétu. Pravda, nebyla nastrojená a slaměný klobouk měla stažený do čela. Má skvrnu na levé tváři, která jí dodává trochu rošťácký a okouzlující vzhled. Mohu říct jen to, že dnes krásná není.
Mais elle est loin de son portrait. C’est vrai qu’elle n’était pas habillée et avec un chapeau de paille sur le front. Elle a une tache sur la joue gauche qui lui donne un petit air canaille et charmant. Tout ce que je peux dire c’est qu’aujourd’hui elle n’est pas belle.
To jsem ale hloupá! Vážně pitomé — co mi může být do toho, jestli je krásná, nebo ošklivá. Líbí se — a basta. Všemi těmi postřehy se dělám směšnou, a k tomu opovrženíhodnou. Neměla bych ani vědět, kdo je Gioia. Co je Gioia a čí je Gioia?! Ale protože vím, nesmí si přede mnou hrát na... hloupou. Ta žena je věru šťastná — ale nezávidím jí. Nezávidím nikomu docela, protože skoro nikoho neshledávám toho hodným. Ke konci večeře přicházejí Pattonovi. Paní a dvě dcery. Dospělí zůstávají v zahradě; my s Dinou vedeme dívky nahoru. Ale z poloviny schodů se vracím — kachna je tak svůdná, že nemám odvahu ji opustit. Ani pro šáha! Vracím se nahoru, až když kachnu dojím. Pak jdeme do zahrady, pak zase do mého pokoje. Nemohu mluvit svobodně, neboť zmínka o šatech nebo klobouku, koni nebo divadle by mohla poskvrnit jejich cudné uši. A tyhle malé potvory, ty svaté netýkavky, jsou největší ďáblice na světě.
Bête que je suis ! Vraiment stupide, qu’est-ce que ça peut me faire, belle ou laide. Elle plaît et voilà tout. Je me rends ridicule avec toutes ces observations, et méprisable. Je ne devrais pas même savoir qui est Gioia. Qu’est-ce que Gioia et à qui est Gioia ? ! Mais puisque je sais, il ne faut pas faire la... bête devant moi. Elle est bien heureuse cette femme, mais je ne l’envie pas. Je n’envie personne entièrement parce que je ne trouve presque personne digne. Vers la fin du dîner viennent les Patton. Madame et deux filles. Les grands restent au jardin, Dina et moi faisons monter les filles en haut. Mais de la moitié de l’escalier je retourne, le canard est si séduisant que je n’ai pas le courage de l’abandonner. Même pour le shah ! Je remonte, le canard fini. Puis nous allons au jardin, puis encore dans ma chambre. Je ne puis parler librement, car le nom d’une robe ou d’un chapeau, d’un cheval ou d’un théâtre pourrait souiller leurs chastes oreilles. Et ces petites canailles saintes nitouches sont les plus diables du monde.
Večer jdeme k moři. Ubohá máma nemůže bez bolesti poslouchat mé plány. Trápí se, když říkám, že utratím za toalety sto padesát tisíc franků.
Le soir nous allons à la mer. Pauvre maman ne peut entendre sans douleur mes projets. Elle se chagrine lorsque je dis que je dépenserai cent cinquante mille francs pour mes toilettes.
Jdeme do London House; kněžna mi platí zmrzlinu. Já za ni platila dva měsíce. Máma si pro nás přijede kočárem. Přikazuji jet na promenádu. A tam začíná rozhovor o ubohé mně. Začnou tím, že musím udělat skvělou partii. A tímto tónem mi máma mluví o G. Miloradovitchovi. Když říká, že si ho vezmu, ústa se jí roztáhnou do úsměvu — jako mně, když mluvím o vévodovi z Hamiltonu. Tak moc by si ten sňatek přála.
Nous allons au London House, la princesse me paye une glace. J’ai payé pour elle deux mois. Maman vient nous chercher en voiture. J’ordonne d’aller à la promenade. C’est là que commence la conversation sur pauvre moi. On commence par dire que je dois faire un riche mariage. Et sur ce ton, maman me parle de G. Miloradovitch. En disant que je l’épouserai sa bouche se détire, comme la mienne lorsque je parle du duc de Hamilton. Elle voudrait tellement ce mariage.
Ale několikrát prohlásím, že nemám ráda malé, hubené, tmavé — ale naopak velké, tlusté, blonďaté. Tu mi mluví o Wittgensteinovi, ale ten je bílý — to je zase varianta, která se mi nelíbí. Nemám ráda, když se mluví o W. — považuji ho za bratra. Tu Dina, ta potvora:
Mais je déclare, à plusieurs reprises que je ne n’aime pas les petits, les maigres, les noirs, mais au contraire, les grands, gros, blonds. Alors on me parle de Wittgenstein mais lui est blanc, c’est encore une variante qui me déplaît. Je n’aime pas lorsqu’on parle de W., je le considère comme un frère. Alors Dina canaille:
„Boreel se ti líbí, a Hamilton?“
— Boreel te plaît, et Hamilton ?
V rodině se obecně nikdy neříká „pan“ nebo „vévoda z“, nýbrž vždy Boreel, Audiffret, Hamilton.
Dans la famille, en général, on ne dit jamais Monsieur, ou le duc de, mais toujours Boreel, Audiffret, Hamilton.
Máma říká, že Hamilton je již zadán; když jsem řekla, že Miloradovitch je příliš chudý — sedmdesát pět tisíc rublů ročního důchodu — říká mi, že to je ohromné, a pak:
Maman dit que Hamilton est abonné, lorsque j’ai dit que Miloradovitch est trop pauvre, soixante-quinze mille roubles de rente, elle me dit que c’est énorme, et puis:
„Ale Hamilton má jen dvacet tisíc liber šterlinků.“
— Mais Hamilton a vingt mille livres sterling seulement.
Já na to: „Inu! To je pět set tisíc franků.“
— Moi, eh bien ! C’est cinq cent mille francs.
Tu ona říká:
Alors elle dit:
„Ne, jen deset.“
— Non, seulement dix.
Tu já říkám:
Alors je dis:
„Ne, mami — jen pět, tři, chceš-li. To mě ale rozesmíváš!“
— Non maman seulement cinq, trois, si tu veux. Comme tu me fais rire !
Tu kněžna:
La princesse alors:
„Od začátku jsem říkala, že Moussia si musí vzít vévodu z Hamiltonu!“
— J’avais dit du commencement que Moussia doit épouser le duc de Hamilton !
Nestačila jsem se ohrazovat na všechny strany. Jsem dotčená — nechtěla jsem, aby se Hamilton stal veřejnou věcí. Neboť — jaké ponížení, když nic nevyjde! Jsem hrozně, hrozně rozzlobená. Celou procházku mi ta hloupá kněžna říká „vévodkyně“.
Je n’avais pas assez de langue pour protester de tous les côtés. Je suis vexée, je ne voulais pas que Hamilton devienne public. Car, quelle humiliation si rien ne réussira ! Je suis très, très fâchée. Toute la promenade, la stupide princesse m’appelle duchesse.
Pokaždé se neubráním úsměvu, který ji proti mé vůli povzbuzuje. (Odebírám „Le Derby“ a s potěšením v něm často vídám vévodovo jméno; mimo to se hodně naučím — je poučný ten časopis, zvláště pro mě, která chci mít koně.) Byla jsem tak neopatrná, že jsem řekla, že z tohoto časopisu budu vědět vše o koních, dostizích atd. — všechny výrazy i podstatu. Tu Dina řekne svým tenkým hláskem:
Toutes les fois je ne puis empêcher un sourire qui l’encourage bien malgré moi. (Je reçois « Le Derby » et j’ai le plaisir d’y voir souvent le nom du duc, excepté cela, j’apprendrai beaucoup, il est instructif ce journal, pour moi surtout qui veux avoir des chevaux). J’ai eu l’imprudence de dire que de ce journal je saurai tout ce qui concerne chevaux, courses, etc. toutes les expressions et le fond aussi. Dina dit alors avec sa petite voix:
„Studuje kvůli Hamiltonovi — jedno slovo navíc!!“
— Elle étudie pour Hamilton - un mot de trop !!
Jak mě otravuje!
Comme elle m’ennuie !
Nechci, aby se mluvilo o Hamiltonovi; máma to také nemá ráda, ale z jiných důvodů. Kněžna je praštěná — nenechá mě minutu v klidu:
Je ne veux pas qu’on parle de Hamilton, maman n’aime pas non plus mais pour d’autres raisons. La princesse est toquée, elle ne me laisse pas une minute en repos:
„Vévoda z Hamiltonu má rád němčinu — musíte umět německy, a anglicky také; má rád, když se zpívá. Zvláště německy — svým koňům dává německá jména…“ A tak dále celý večer.
— Le duc de Hamilton aime l’allemand, vous devez savoir l’allemand et l’anglais aussi, il aime qu’on chante. Surtout l’allemand, à ses chevaux il donne des noms allemands et ainsi de suite toute la soirée.
Vracíme se; zůstávám ještě pár minut dole. Mám tu smůlu, že prohodím, že mám krk spálený od slunce. Hned kněžna:
Nous rentrons, je reste encore quelques minutes en bas. J’ai le malheur de dire que mon cou est brûlé par le soleil. Tout de suite la princesse:
„On ho omyje, vezme hadr a omyje, že ano, Marie Stěpanovno? Je tak tlustý, tak červený.“
— Il le lavera, il prendra un torchon et lavera, c’est vrai n’est-ce pas, Marie Stepanovna ? Il est si gros, si rouge.
Všechna má neštěstí pocházejí z mé upřímnosti. Kdybych nebyla řekla, že mám ráda tlusté, zrzavé a velké, bylo by vše v pořádku. Máma to poslouchá s nechutí — dává přednost svému hluchému Rusovi. Prohlásila jsem, že nechci žít v Rusku; máma řekla, že i kdyby mě vévoda požádal o ruku, odmítla by. Má totiž jednu... a to je nemožné.
Tous mes malheurs proviennent de ma franchise. Si je n’avais pas dit que j’aime les gros, les roux et les grands tout irait bien. Maman écoute cela avec ennui, elle préfère son Russe sourd. J’ai déclaré que je ne veux pas vivre en Russie, maman a dit que si même le duc me demandait en mariage, elle refuserait. Il a une... et c’est impossible.
Walitský začal sérii karikatur, hloupostí. Jak budu vévodkyní ve svém salonu, mé služebnictvo atd. Řekl dost sprostou věc, které se všichni smáli. Aby si utahoval z mých salonů a sladěných livrejí, říká, že sluhové budou mít natřený zadek. A že ráno budu konat přehlídku — modrý zadek do červeného salonu, žlutý zadek do bílého salonu atd. atd. Připadá mi to tak sprosté — ale Walitský nedokáže říci jediné slovo bez sprostoty; odpouštíme mu, umí rozesmát. Zkrátka — vévoda z Hamiltonu je populární. Jaká otrava!
Walitsky a commencé une série de caricatures, de bêtises. Comment je serai duchesse dans mon salon, mes domestiques, etc. Il a dit une chose assez sale qui a fait rire. Pour se moquer de mes salons et livrées assortis, il dit que les domestiques auront leur derrière peint. Et que le matin je ferai la revue, derrière bleu au salon rouge, derrière jaune au salon blanc, etc. etc. Je trouve cela si sale, mais Walitsky ne peut dire un seul mot sans une saleté, on lui pardonne, il fait rire. En un mot le duc de Hamilton est populaire. Quel ennui !
Ke konci jsem řekla, jaké salony budu mít atd.: v jednom, bílém jako vnitřek mušle, budou obsluhovat dva mouřeníni.2 Tu ubohá kněžna říká, že její pokoj byl mušlí z růžového saténu a všechny závěsy byly z bruselské krajky. Ale její ctěný choť denně odnášel závěs, až nakonec pokoj vyklidil. Říká mi to jako příklad. Že by její muž byl náhodou tulák a bídník — nikdy.
Vers la fin j’ai dit quels salons j’aurai etc.: dans un salon coquille blanche, serviront deux nègres. Alors pauvre princesse dit que sa chambre était une coquille de satin rose et tous les rideaux étaient en point de Bruxelles. Mais son digne époux emportait tous les jours un rideau et finit par démeubler la chambre. Elle me dit cela comme un exemple. Est-ce que par hasard son mari serait un vagabond et un misérable, jamais.
Mezi mámou a mnou stojí teď vévoda z Hamiltonu. Poslouchá mě se strachem; říká dokonce, že by jistě odmítla. Ale on mě nežádá — a snad nikdy nepožádá. Ach! Ne — to by bylo příšerné; nechci myslet na takové neštěstí. Bůh je příliš velký, aby takto trestal! Teď navíc přicházím i o radost mluvit o něm! Budou mě otravovat. Ne — chci se pokusit vrátit vše do starých kolejí3! Je to zatraceně těžké!
Entre maman et moi est maintenant le duc de Hamilton. Elle m’entend parler avec crainte, elle dit même qu’elle refuserait pour sûr. Mais il ne me demande pas, et ne demandera peut-être jamais. Oh ! non, ce serait affreux, je ne veux pas penser à un pareil malheur. Dieu est trop grand pour punir comme cela ! Maintenant encore je suis privée du plaisir de parler de lui ! On m’ennuira. Non, je veux tâcher de remettre tout sur le former footing ! C’est diablement difficile !
Chtěla bych moci napsat vše, co se včera říkalo. Je to bohužel příliš dlouhé! Mluvilo se o vévodovi z Hamiltonu. A já jsem se nepřestávala usmívat proti své svrchované vůli.
Je voudrais pouvoir écrire tout ce qu’on a dit hier. C’est trop long hélas ! On a parlé duc de Hamilton. Et je ne cessais de sourire contre ma volonté suprême.
Ach! Jak bych chtěla být jeho ženou.
Ah ! comme je voudrais être sa femme.
Máma ho chce za každou cenu shodit; myslí si, že změním názor, když mi bude říkat, že má deset nebo pět nebo tři tisíce liber.
Maman veut le diminuer, de toutes manières, elle pense que je changerai en me disant qu’il a dix ou cinq ou trois mille livres.
Bohužel ne! Nevezmu si ho, bude-li chudý — ale budu ho vždy milovat. Nemohu si vzít chudého muže; je to proti mé přirozenosti, bylo by to neštěstí pro oba. Bude-li chudý, vezmu si jiného, kterého nebudu milovat — Miloradovitche snad. Budu ho vídat třikrát denně a budu největší koketka na světě — ale koketka není to slovo. Budu koketka, budu-li šťastná.
Hélas non ! Je ne l’épouserai pas s’il est pauvre, mais je l’aimerai toujours. Je ne puis épouser un homme pauvre, c’est contre ma nature, ce serait le malheur des deux. S’il est pauvre j’épouserai un autre que je n’aimerai pas, Miloradovitch peut-être. Je le verrai trois fois par jour et je serai la plus grande coquette du monde, mais coquette n’est pas le mot. Je serai coquette si je suis heureuse.
Ale budu se chovat jako lehkoživka, vezmu-li si někoho, koho nemiluji. Vždycky budu mít milence — budu podvádět manžela, který bude také mým milencem, bude-li dost bystrý, aby mi rozuměl a aby byl mým milencem. Ale bude-li vyžadovat, abych byla jeho ženou — běda mu! Budu se bavit a budu šťastná, po svém. Ale budu-li mít to štěstí, že se Hamiltonovi zalíbím, bude mým milencem celý život. Opovrhuji žárlivostí. Jestliže muž, který mě miluje, myslí na jinou ženu, znamená to, že mě už nemiluje — a je směšné žárlit nebo to muži vyčítat. Není to jeho chyba; dokud pro něj mám půvab, miluje mě, ale přestanu-li se mu líbit, nic to nenapraví.
Mais je me conduirai comme une biche, si j’épouse un que je n’aime pas. J’aurai un amant toujours, je tromperai mon mari, qui sera aussi mon amant s’il est assez fin pour me comprendre et pour être mon amant. Mais s’il exige que je sois sa femme, malheur à lui ! Je m’amuserai et je serai heureuse, à ma manière. Mais si j’ai le bonheur de plaire à Hamilton, il sera mon amant toute ma vie. Je méprise la jalousie. Si un homme qui m’aime pense à une autre femme, ça veut dire qu’il ne m’aime plus, et il est ridicule d’être jalouse, ou de reprocher cela à l’homme. Ce n’est pas sa faute, tant que j’ai des attraits pour lui, il m’aime, mais si je ne lui plais plus, rien ne peut y remédier.
Jsou lidé, kteří říkají, že muž a žena si mohou dovolit rozptýlení a přitom se velmi milovat. Je to lež — nemilují se, neboť když jsou mladý muž a dívka do sebe zamilovaní, mohou snad nejen myslet na jiného, ale dokonce se na někoho jiného podívat? Milují se a nacházejí dost rozptýlení jeden v druhém.
Il y a des gens qui disent qu’un mari et une femme peuvent se permettre des distractions et s’aimer beaucoup. C’est un mensonge, on ne s’aime pas, car lorsqu’un jeune homme et une jeune fille sont amoureux l’un de l’autre, est-ce qu’ils peuvent non seulement penser à mais même regarder quelqu’un d’autre ? Ils s’aiment et trouvent bien assez de distractions l’un dans l’autre.
Jediná myšlenka, jediný pohled vynaložený na jinou ženu dokazují, že už nemilujeme tu, kterou jsme milovali. Neboť — opakuji — když jste zamilovaní, milujete ženu; můžete pomyslet na to, že budete milovat jinou? Ne. Nuže — k čemu žárlivost, k čemu výčitky? Trochu se pláče a člověk se musí utěšit jako při smrti a říci si, že je to konec a nic to nenapraví. Srdce plné jedné ženy — tam není místo pro druhou; ale začne-li se srdce vyprazdňovat, jiná do něj pomalu vstupuje, a jakmile tam vloží malíček, bývalá milenka nemá už v co doufat a musí se vzdát všech svých nároků4. Je to silnější než muž — nemůže přinutit své srdce. Jsem filozofka, jak je vidět. Předpokládejme tedy, že vévoda je můj manžel; miluje mě — ale začne-li mě přestávat milovat, neřeknu nic, neboť bylo na mně, aby mě miloval. Nemám-li dost kouzla, abych udržela jeho lásku — tím hůř pro mne. Není to chyba má ani jeho; je to přirozené a je třeba se sklonit před přírodou. Tak takhle uvažuji.
Une seule pensée, un seul regard dépensé pour une autre femme prouvent qu’on n’aime plus celle qu’on aimait. Car, encore une fois, lorsque vous êtes amoureux, vous aimez une femme; pouvez-vous penser à en aimer une autre ? Non. Eh bien, à quoi servent la jalousie, les reproches ? On pleure un peu et on doit se consoler comme de la mort en disant que c’est fini et que rien ne peut y remédier. Le cœur plein d’une femme, il n’y a pas de place pour l’autre mais le cœur commençant à se vider, une autre y entre peu à peu, dès qu’elle y a mis un petit doigt, l’ancienne maîtresse n’a plus rien à espérer, et doit give up all her claims. C’est plus fort que l’homme, il ne peut forcer son cœur. Je suis philosophe comme on voit. Ainsi supposons que le duc est mon mari, il m’aime, mais s’il commence à ne plus m’aimer, je ne dirai rien car c’était à moi de me faire aimer. S’il n’y pas assez des charmes avec moi pour garder son amour tant pis pour moi. Ce n’est ni ma faute ni la sienne; c’est naturel et il faut se plier devant la nature. Voilà mes idées.
Vložený list · annotation de Marie, 1875
[Poznámka z března 1875: Uvažovala jsem tehdy docela správně, jenže je vidět, že jsem byla dítě; to slovo láska, užívané tak často, prozrazuje mé mládí. Neopravuji chyby ve francouzštině, opravovat by se muselo všechno. Myslím, že teď píšu lépe, ale ještě ne dobře, ne tak, jak bych chtěla. Do čích rukou se můj deník dostane? Zatím může zajímat jen mne a mé blízké; chtěla bych se stát takovou osobností, aby se můj deník stal zajímavým pro všechny. Mezitím pokračuji pro sebe. A nebylo by pro mne krásné znovu si prohlédnout celý svůj život?]
[Annotation: 1875 mars J’ai raisonné alors avec assez de justesse, seulement on voit que j’étais une enfant, ce mot amour employé si souvent prouve ma jeunesse. Je ne corrige pas les fautes de français, tout serait à corriger. Je crois que j’écris mieux maintenant, mais pas encore bien, pas comme je voudrais. Dans quelles mains tombera mon journal ? Jusqu’à présent il ne peut intéresser que moi et mes proches; je voudrais devenir une telle personne, que mon journal devienne intéressant pour tous. En attendant, je continue pour moi. Et ne serait-ce pas une belle chose pour moi que de revoir toute ma vie ?]
Vložený list · Liste de dépenses de Marie, sans date
botky 76 totéž 100 přezky 9 lak 3 mísa 20 papír 21 slunečník 17 náhrdelník 4,50 bílý krep 8 deník 28 Paul 10 rukavice 123 419
bottines 76 idem 100 boucles 9 vernis 3 plat 20 papier 21 ombrelle 17 collier 4,50 crêpe blanc 8 journal 28 Paul 10 gants 123 419
peněženka 22 jezdecký bičík 40 pták 30 dva flakony 18 polní láhev 20 krabička na krém na boty 4 klubka „jockey“5 90 šaty 208 náramky 39 knoflíky 1 rue Scribe č. 11 botky rue Montmarte, 44 jehlice do klobouku
porte-monnaie 22 cravache 40 oiseau 30 deux flacons 18 une gourde 20 porte cirages 4 pelotes jockey 90 une robe 208 bracelets 39 boutons 1 rue Scribe n° 11 bottines rue Montmarte, 44 épingles à chapeau
toaleta korálově červená; toaleta: spodní sukně z hnědého sametu, tunika z růžového krepdešínu, zdobená červenými pery a slaměnými třásněmi, klobouk z italské slámy, vpředu vyhrnutý a sepnutý kokardami z hnědého sametu a dvěma třemi růžovými pery.
toilette rouges coraux toilette jupon velours marron, tunique crêpe de chine rose, garni plumes rouges et franges en paille, chapeau de paille d’Italie, relevé devant par des cocardes velours marron et deux ou trois plumes roses.
Šaty z černé faille, podšívka a klopy z oranžové faille. Černá látka vyšitá oranžovým hedvábím, s lístky. Na hlavě malý pomeranč a pomerančový květ, rozhodně.
Robe faille noire doublée, faille orange et revers. Le noir brodé de soie d’orange avec feuilles. Sur la tête, une petite orange et de la fleur d’oranger absolument.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále anglicky: „witch“. ↩
Pozn. překl.: V originále „nègres“ — dobový výraz pro černošské služebníky v aristokratických domácnostech. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „former footing“. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „give up all her claims“. ↩
Pozn. překl.: V originále „pelotes jockey“; význam položky není jistý – snad klubka příze určitého druhu či značky, snad polštářky na špendlíky. ↩