Deník Marie Bashkirtseff
CZENUKFR

Pátek 4. července 1873

Vendredi 4 juillet 1873

Celé dopoledne jsem místo učení šila ten ohavný živůtek a nakonec jsem ho zkazila. Ne, šitím se zabývat nemohu, je to příliš hloupé.

Toute la matinee, au lieu d'etudier, j'ai cousu cet abominable corsage et j'ai fini par le gater. Non, je ne puis m'occuper a coudre, c'est trop bete.

Nalézám stejnou podobnost Apollóna Belvederského s Hamiltonem jako presta koncertu a moll od Mendelssohna s Egyptským pochodem od Strausse. To mě zarazilo.

Je trouve la meme ressemblance d'Apollon du Belvedere avec Hamilton, que du presto du conce*rto en la mineur* de Mendelssohn avec la marche egyptienne de Strauss. Cela m'a frappe.

Můj pokoj je středem všeho. Ještě dnes ráno se všichni sešli u mě.

Ma chambre est le centre de tout. Encore ce matin on s'est rassemble chez moi.

V pět jsem šla k moři s paní Aničkoffovou a jejími dětmi. Vykoupala jsem se.

A cinq heures je suis allee a la mer avec Mme Anitchkoff et ses enfants. J'ai plonge. Les Durand se sont tous baignes.

V osm jsem zas vyšla. Poté, co jsme doprovodily mámu a ostatní na nádraží, sešly jsme se — já, Paul a Dina — u mě v pokoji; jak bylo zvykem, po rozhovoru šel každý k sobě. Zůstala jsem sama, měsíc osvětloval můj pokoj a nezapálila jsem svíčky. Vyšla jsem na terasu a zaslechla vzdálené zvuky houslí, kytary a harmoniky. Rychle jsem se vrátila a postavila se k oknu, abych lépe slyšela. Bylo to půvabné trio — už dávno jsem neposlouchala hudbu s takovým potěšením. Na koncertě se člověk víc zabývá prohlížením obecenstva než poslechem, ale dnes večer, kolem jedenácté, v měsíčním svitu, úplně sama, hltala jsem — mohu-li se tak vyjádřit — tu serenádu, neboť to serenáda byla.

A huit heures je suis encore sortie. Ayant reconduit maman etc. a la gare, nous, moi, Paul et Dina, nous [nous] assemblames chez moi, comme d'habitude, apres avoir cause, chacun alla chez soi. Je restais seule, la lune eclairait ma chambre et je n'ai pas allume les bougies. Je sortis sur la terrasse et j'entendis des sons lointains de violon, guitare et harmonica-flute. Je rentrais vite et me mis a la fenetre pour mieux ecouter. C'etait un trio charmant, il y a longtemps que j'ai ecoute de la musique avec tant de plaisir. Dans un concert, on est plus occupe a examiner le public qu'a ecouter, mais ce soir, vers onze heures, au clair de la lune, toute seule, je devorais, si je puis m'exprimer ainsi, cette serenade car c'en etait une.

Mladí nicejští muži nám zahráli serenádu. Nelze být galantnějším. Bohužel módní mladíci už nechtějí tyhle nevinné a půvabné zábavy; raději tráví čas pitím ve společnosti ošklivých žen. Přitom hudba — co je na světě krásnějšího! A co je ušlechtilejšího, galantnějšího a zábavnějšího než zpívat serenádu jako ve starém Španělsku? Na mou věru, po koních je to pro mě to nejdůležitější. A kdybych byla muž, trávila bych život ve stáji, na dostizích, na střelnici, trochu v salonu, pod oknem své krásky a nakonec u jejích nohou. Tisíc dobrodružství, překážky, nemožné věci, souboje (řeklo by se, že jsem nacpaná romány, a přitom jsem nikdy žádný nečetla, leda pár anglických). To je moje povaha, můj život. Všude je vidět dobrotu Boží. Učinil mě ženou, aby mi zabránil páchat šílenství, která bych chtěla. Všechny ženy by po mně šílely, a protože bych nakonec milovala jen jednu, učinila bych mnoho lidí nešťastnými. Bůh tomu zabránil. Poslouchám tedy dál — hráli opravdu hezky. Dina a Paul přišli ke mně a ještě jsme poslouchaly. Když naši serenádníci odešli, dala jsem se do modlitby. Byla jsem tak dobře naladěna; byla jsem právě u místa, kde se za něj modlím. Najednou mě Dina volá, přijdu, ukazuje mi stín na zdi; dívám se několik minut a vidím, že je to člověk — zloděj, určitě, protože se chtěl schovat. Vyděsila jsem se. Představovaly jsme si tisíc věcí: vleze nahoru, okrade nás, dokonce nás zabije. Poslala jsem Marii do uličky; šla s jedním mužem, ale v tu chvíli zloděj zmizel. Měla jsem velký strach, protože Dina mi říkala, že se schovával a ukazoval, plazil se podél zdi a dělal všemožné manévry, aby ho nebylo vidět. Dobře jsem zavřela okenice svých dveří na terasu a pro větší jistotu jsem je zabarikádovala nočním stolkem, umyvadlem navrch, karafou a veškerým nádobím, aby to při otevření dveří spadlo a já se probudila; dokonce jsem proti svému zvyku nechala dveře do pokoje otevřené, abych se mohla rychleji zachránit.

Les jeunes gens nicois nous ont joue une serenade. On ne peut etre plus galant. Malheureusement les jeunes gens a la mode ne veulent plus de ces amusements innocents et charmants, ils preferent passer leur temps a boire en societe de vilaines femmes. Tandis que la musique, qu'y a-t-il au monde de plus beau ! Et aussi qu'y a-t-il de plus noble, galant et amusant que de chanter une serenade comme dans l'ancienne Espagne. Ma parole, apres les chevaux, c'est la premiere chose pour moi. Et si j'etais homme, je passerais ma vie a l'ecurie, aux courses, au tir, au salon un peu, sous la fenetre de ma belle et finalement a ses pieds. Mille aventures, des obstacles, des choses impossibles, des combats (on dirait que je suis bourree de romans et cependant je n'en ai jamais lu excepte quelques anglais). C'est ma nature, ma vie. On voit partout la bonte de Dieu. Il m'a faite femme pour m'empecher de faire les folies que je voudrais. Toutes les femmes seraient folles de moi et comme a la fin des fins, je n'en aimerais qu'une, j'aurais rendu bien des gens malheureux. Dieu a *ecarte* cela. Je suis donc a ecouter, ils jouaient tout a fait joliment. Dina et Paul vinrent chez moi et nous avons encore ecoute. Nos serenadiers [sic] partis, je me mis a prier Dieu. J'etais si bien disposee, j'en etais a l'endroit ou je prie pour lui. Tout a coup Dina m'appelle, je viens, elle me montre une ombre sur le mur, je regarde quelques minutes et je vois que c'est un homme, un voleur assurement, car il voulait se cacher. J'etais effrayee. Nous avons imagine mille choses, il va monter nous voler, nous tuer meme. J'envoyais Marie dans la ruelle, elle alla avec un homme mais en ce moment le voleur disparut. J'avais tres peur car Dina m'a dit qu'il se cachait et se montrait, rampait pres du mur et toutes sortes de manoeuvres pour n'etre point vu. Je fermai bien les volets de ma porte sur la terrasse et pour plus de surete, je la barricadai avec ma table de nuit, la cuvette dessus, la carafe et toutes la vaisselle, afin, qu'en ouvrant la porte, cela tombe et je me reveille, j'ai meme, contre l'ordinaire laisse ma porte ouverte pour plus vite me sauver.