❦
Sobota 7. června 1873
Samedi 7 juin 1873
Apollón Belvederský, kterého budu kopírovat, se trochu podobá vévodovi — hlavně výrazem. Na první pohled je mu velmi podobný: stejné držení hlavy a nos jako on.
L’Apollon du Belvédère que je vais copier a un peu de ressemblance avec le duc, l’expression surtout. Quand on le regarde tout d’un coup c’est très ressemblant: la même manière de porter la tête, et le nez est comme le sien.
Živůtek šedých batistových šatů se mi tak nelíbí, že pokaždé, když si je obléknu, mám špatnou náladu. Abych se tomu vyhnula, dala jsem ho přešít. Ve dvě jsme jely doprovodit slečnu Collignon — já, máma a Dina. Rozloučila se se všemi dost něžně, s polibky. Byla jsem velmi vyrovnaná1 a dávala jí rady na cestu, velmi praktické. Ne bez jistého — ne lítosti, ale ze zvyku jsem ji viděla odjíždět. Divím se, jak málo mě její odjezd stál. Nebyla vůbec dojatá, nepadlo mezi námi jediné zvláštní slovo. A je pryč! Jen abychom našly dobrou vychovatelku! (šedé batistové šaty.)
Le corsage de la robe grise en batiste me déplaît à un tel point que toutes les fois que je le mets je suis de mauvaise humeur. Pour éviter ce désagrément, je l’ai donné à refaire. A deux heures nous allâmes reconduire Mlle Collignon, moi, maman et Dina. Elle a fait ses adieux avec tout le monde assez tendrement en s’embrassant. J’étais très composta et lui donnais des conseils pour son voyage, très pratiques. Non sans un certain, non regret, mais par habitude, je la vis partir. Je m’étonne du peu que son départ m’a coûté. Elle n’était pas du tout émue, pas un mot particulier n’était échangé entre nous. La voilà partie ! Pourvu que nous puissions trouver une bonne institutrice ! (robe grise batiste).
Do města pro šaty a ještě malé pochůzky, pak ke hraběnce de Mouzay. Našly jsme tam paní de Ballore a Boumini, dceru Tambouriniho. Začalo se mluvit o mém klobouku, pak o šatech, pak o účesu, o tváři, o postavě a nakonec o mé povaze, názorech, přesvědčeních atd. atd. atd. atd. atd. Tento celkový rozbor trval dost dlouho. Paní de Mouzay na mě pěla chválu — že jsem rázná, nadmíru logická, že uvažuji jako mudrc, že mám už vyhraněnou povahu, že říkám, že mě manžel bude vždy milovat, že si budu umět získat lásku, a spoustu dalších věcí.
En ville pour la robe et encore des petites commissions, puis chez la comtesse de Mouzay. Nous y trouvâmes Mme de Ballore et Boumini la fille de Tambourini. On a commencé à parler de mon chapeau, puis de ma robe, puis de ma coiffure, de ma figure, de ma taille et enfin de mon caractère, mes opinions, mes convictions etc. etc. etc. etc. etc. Cette analyse générale a duré assez longtemps. Mme de Mouzay a chanté mes louanges, que je suis ferme, que je suis extra-logique, que je raisonne comme un sage, que j’ai un caractère fait, que je dis que mon mari m’aimera toujours, que je saurai me faire aimer et une quantité d’autres choses.
V duchu jí velmi děkuji, ale neřekla jsem jí nic.
Je la remercie beaucoup en moi-même, mais je ne lui ai rien dit.
Doma nás přišel navštívit pan Tchernikoff; Solominka, on a Walitsky jdou do toho nového divadla. My ne, to se nesluší.
A la maison, M. Tchernikoff est venu nous voir et Solominka, lui et Walitsky vont à ce nouveau théâtre. Nous n’y allons pas, ça n’est pas comme il faut.
V devět přijíždí kočár a vyjíždíme všechny čtyři. Dědeček je trochu vrtošivý. Po odjezdu každé vychovatelky je to totéž. Ta Collignon, pokud se nepletu, na něj měla plány a on ji pokládal za upřímnou a ubohý stařec se nechal trochu omotat. Přejde to ostatně za pár dní.
A neuf heures vient la voiture et nous sortons nous quatre. Grand-papa est un peu capricieux. Après le départ de chaque institutrice c’est la même chose. Cette Collignon, si je ne me trompe avait des plans sur lui et lui la croyait de bonne foi et le pauvre vieillard s’est laissé un peu entortiller. Ça passera dans peu de jours d’ailleurs.
Vraťme se k naší projížďce. Měsíční svit je překrásný, vzduch klidný a čistý. Dina prosí, abychom šly do toho divadla; teta se staví proti — říká, že je to kavárna, že je to sprosté, špatné, že je ostuda tam jít, a všemožné hrůzy, takže nás všechna chuť přešla.
Revenons à notre promenade. Le clair de lune est fort beau, l’air calme et pur. Dina prie d’aller à ce théâtre, ma tante s’y oppose, disant que c’est un café, c’est commun, c’est mauvais, que c’est une honte d’y aller et toutes sortes d’horreurs de manière que toute envie nous est passée.
Zastavily jsme u divadla a máma nechala zavolat Walitského. Vyjde a říká, ať tam nechodíme, že tam jsou jen... a venkované, že se tam kouří, že je to kavárna. Odjíždíme, ale abychom se vrátily. Máma řekla, že můžeme vejít, podívat se a odejít — Walitskému se nedá příliš věřit, všechno líčí tak černě! Pár minut jsme váhaly u dveří, ale neodvážily se vejít. Měly jsme prvotřídní místa dole. Na galerii se platí méně. Vystoupily jsme tam nahoru, abychom byly méně vidět. Zavolaly jsme Walitského, podívaly se, o co jde, pět minut tam vydržely a odešly. Opravdu se to nesluší! Jsem ráda, že jsem šla — už nebudu mít chuť se tam vracet.
Nous nous arrêtâmes près du théâtre et maman fit appeler Walitsky. Il sort et nous dit de ne pas y entrer, qu’il n’y a que des... et des paysans, que l’on y fume, que c’est un café. Nous partons, mais pour revenir. Maman a dit que nous pourrons entrer voir et sortir, car on ne peut pas beaucoup croire à Walitsky, il présente tout sous un aspect si sombre ! Nous avons hésité quelques minutes sur la porte mais n’avons pas osé entrer. Nous avions des premières places pour en bas. A la galerie, on paie moins. Nous sommes montées là pour être moins vues. Nous fîmes venir Walitsky et après avoir vu ce que c’est et restées là cinq minutes, nous sortîmes. Ce n’est vraiment pas convenable ! Je suis contente d’être allée, je n’aurai plus envie d’y retourner.
V kočáře jsme mluvily o osudu kurtizán jako la Soubise, la Gioia atd. Když přišla řeč na tu poslední, chtěla jsem zjistit, co si máma myslí o vztahu mezi ní a ním, ale o Hamiltonovi nemluvila. Jistě to ví. Prozradila jsem se tím hloupým červenáním. Je to u mě jako nemoc — ze samého strachu, že o něm budou mluvit, jsem stále připravena zrudnout. Mluví se o něčem a já se třesu, aby nevyslovili jeho jméno; jmenují někoho jiného a já předem rudnu. Takže teď rudnu při každém jménu.
En voiture nous avons parlé du sort des cocottes comme la Soubise, la Gioia etc. Je voulais, en parlant de cette dernière savoir l’opinion de maman sur les relations entre elle et lui mais elle n’a pas parlé de Hamilton. Elle sait sans doute. Je me suis trahie par mes stupides rougeurs. C’est comme une maladie chez moi; à force d’avoir peur qu’on me parle de lui, je suis toujours prête à rougir. On parle de quelque chose et je tremble qu’on ne prononce son nom; on nomme quelqu’un d’autre et d’avance je rougis. De sorte que maintenant à chaque nom je rougis.
Dnes u večeře jsem jednou vstala od stolu, abych nezrudla.
Aujourd’hui à dîner je me suis levée une fois de table pour éviter de rougir.
Jmenovali Michelovy a já byla v rozpacích. Je to hrůza, taková situace! Jsem z toho skoro nemocná!
On a nommé les Michel et j’étais confuse. C’est une horreur une position pareille ! J’en suis presque malade !
Brzy pojedeme s tetou do Vídně. Manotte byl dnes ráno se mnou velmi spokojen. Hrála jsem část koncertu g moll od Mendelssohna bez jediné chyby. Když končím, je půl jedenácté a jsem unavená. Největší štěstí je teď pro mě jít spát.
Bientôt nous allons à Vienne avec ma tante. Manotte était très content de moi ce matin. J’ai joué une partie du concerto en sol mineur de Mendelssohn sans une seule faute. Il est dix heures et demie quand je termine, je suis fatiguée. Mon plus grand bonheur maintenant est d’aller me coucher.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále italsky: „composta“. ↩