Deník Marie Bashkirtseff

Samedi 8 février 1873

Najednou slyším za sebou někoho pískat. Byl to vévoda. Pískal jako toho prvního večera, kdy jsem ho uviděla v Badenu1. Pískal (i teď, když to píšu, srdce mi buší).

Tout à coup j'entends quelqu'un siffler derrière moi. C'était le duc. Il sifflait comme le premier soir où je l'ai vu à Bade. Il sifflait (même en écrivant cela, mon cœur bat).

Otočila jsem se, uviděl mě – a zčervenala jsem a srdce mi začalo bušit jako kladivo.

Je me suis retournée, il m'a vue, alors j'ai rougi et mon cœur s'est mis à battre comme un marteau.

Měl kabát téhož střihu jako můj kabátek

Il avait un habit dans le genre de celui de ma casaque, une chemise bleue, un chapeau marron. Il est resté un moment près de moi, jamais je n'avais imaginé un bonheur si grand !

Bože můj, učiň, aby tu zůstal navždy, takhle blízko mě. Mýlila jsem se, když se mi z dálky zdál tlustý. Zblízka je překrásný – a jak má jemný hlas, zvláště když mluví francouzsky, a jak je jeho tvář majestátní.

Mon Dieu, faites qu'il reste toujours comme cela, tout au­près de moi. Je m'étais trompée lorsque de loin je l'avais cru gros. De près, il est très beau et comme sa voix est douce, sur­tout lorsqu'il parle le français, et comme sa figure est ma­jestueuse.

Myslela jsem, že je zrzavý (barva, kterou nenávidím) – ale vůbec ne, vlasy má stejné barvy jako já a půvabně zvlněné.

J'avais cru qu'il était roux (couleur que je déteste), pas du tout, ses cheveux ont la couleur des miens et gracieusement ondulés.

Teď si přeji jen to, aby věděl, že ho miluji.

Ce que je voudrais maintenant, c'est qu'il sache que je l'aime.

Hovořil s krásnými dámami, pak se vrátil na mou stranu. Naše pohledy se znovu setkaly. Jaké štěstí!

Il a parlé à de belles dames, puis il est revenu de mon côté. Nos yeux de nouveau se sont rencontrés. Quel bonheur !

Jednoho dne snad, dá-li Bůh, budu jeho ženou; přečtu vše, co teď nemohu vyčíst z toho čela, které mě tak fascinuje. Vzpomenu si na své city a bezpochyby se jim budu smát.

Un jour peut-être, si Dieu le veut, je serai sa femme; je lirai tout ce que je ne peux pas lire à présent derrière ce front qui m'impressionne. Je me souviendrai de mes sentiments, je m'en moquerai sans doute.

Ach! Ale ne, to je příliš velké štěstí. A přece, kdyby se to stalo, kdyby moje každodenní modlitba byla vyslyšena!...

Ah ! mais non, c'est un bonheur trop grand. Et pourtant, si cela arrivait, si ma prière de tous les jours était exaucée !...

Jsem tak šťastná, že jsem ho viděla a že se na mě díval, že proti své vůli stále doufám.

Je suis si heureuse de l'avoir vue et qu'il m'ait regardée que, malgré moi, j'espère.

A přece, je to smutné říci, nejsem a nikdy nebudu jeho ženou!

Et pourtant, c'est triste à dire, je ne suis et je ne serai jamais sa femme !

Kdy jsem ostatně mohla doufat v takové šílenství!

Quand donc d'ailleurs, ai-je pu espérer une pareille folie ! (Mais quel bonheur profond pour moi d'écrire seulement mon bonheur d'aujourd'hui, sur des feuilles pour moi tout seule. Mon Dieu, encore une fois, écoutez-moi: qu'il sache ce que je veux !

Bože můj, slyš můj hlas, vyslyš mou modlitbu (je to tak něžné a roztomilé, co tu říkám

Mon Dieu, ententends ma voix, exauce ma prière (c'est tendre et très gentil, ce que je dis là).

Poznámky

Zmínka o Badenu (Baden-Baden, módní německé lázně) naznačuje, že Marie vévodu viděla ještě před pobytem v Nice.