Středa 19. prosince 1883

Naznačuji Claiřin obraz — vůz s prodavačkou květin i s prodavačkou samotnou. A dělám frak a rukavici Bojidara, ten je hotov. Zbývá mi už jen hlava starce, aby byli Smějíci se¹ hotovi.

Když člověk opravdu pracuje a je stráven ctižádostí, není k ničemu jinému — všechno mizí, sotva ví, na koho se dívá; starost je tak velká, tak stálá, tak intenzivní… Sotva by byl schopen zabývat se nějakou Makayovou… Tedy — umělci se nikdy nezamilují? To neříkám — umělec, který již dosáhl, si může ten luxus dovolit; a zatímco si ho bude dopřávat, jeho práce se zastaví — anebo skoro.