Neděle 7. srpna 1881

Saint Agathe nám obstaral lóži na generální zkoušku „Krále Oidipa“ v Comédie-Française.
Inscenace je dokonalá, kostýmy obdivuhodně věrné a souladné a Mounet-Sully, jako světák velmi mizerný, je se svými řízami nádherný. Hecht byl v sousední lóži. Pak jsem zašla do ateliéru, kde zastihnu Amandu Sidvalovou, Švédku starou a pannu, která by se vůbec neměla jmenovat Amanda... Zkrátka, čekala na Juliana, který nepřišel, a tak ji odvádím s sebou a na stole nechávám tyto verše inspirované Oidipem:
Ó slovutný řediteli malířského ateliéru, v nepřítomnosti tvé, ach! dvě hvězdy tu zazářily. Kde's to byl, ó zlá povaho? K jakému šťastnému, neskutečnému břehu jsi prchl? podpis: Amanda Sidvalová...
Saint Agathe — vážně nakonec uvěřím, že je to jeho pravé jméno — tu tedy večeří a vykládá všechny ty jednotvárné nesmysly.

Poznámky

„Král Oidipus“: nová inscenace Sofoklovy tragédie v Comédie-Française, jedna z velkých divadelních událostí sezóny 1881.
Pozn. překl.: Slovní hříčka. Jméno Amanda pochází z latinského „amanda" (ta, již je třeba milovat, hodná lásky) — ironické pro starou neprovdanou dámu.
Mounet-Sully (1841–1916): Jean-Sully Mounet, jeden z předních tragických herců té doby v Comédie-Française, oslavovaný za ztvárnění klasických a shakespearovských rolí. Marie shledává jeho vystupování v běžném životě zklamáním, ale jeho jevištní přítomnost v antických řízách velkolepou.
Pozn. překl.: Marie píše tuto poznámku v převleku za Amandu Sidvalovou a podepisuje ji jejím jménem — pseudoklasické verše ve vysokém stylu řecké tragédie, záměrně podvracené hovorovým „Ou's qu'etais-tu“ (vulgární stažení „Où est-ce que tu étais“, tedy „kdes to byl“), čímž vzniká komická bathos.