Pondělí 19. října 1874

Paní Sapogenikoffová a Yourkoff u nás tráví celý den, jdou s mámou atd. do divadla a paní Angelová, která u nás večeřela, a nocují tu.
Paní Angelová je ruská dáma, pětatřicet let, s nádhernými vlasy, a krásná. Aby se vytvořila paní Angelová, bylo by třeba slít dohromady slečnu Collignon a Douglas, dramatickou herečku z loňska, má mnohé z jedné a jiné z druhé. Celkem vzato je hezká, elegantní a duchaplná, navíc sympatizuje se mnou, tatínek byl zklamaný, když poté, co slyšel chvalozpěvy na Paula, řekla, že mě má raději, že „se k ní mohu přivinout s ohleduplností".
Je muzikantka a malířka.
Pan Yourkoff při večeři s ní diskutoval o různých účincích lásky, moci ženy nad mužem, moci ducha a krásy atd. Pozorně jsem poslouchala ze dvou důvodů, za prvé proto, že jejich diskuse mohla být poučná, a za druhé, že je-li [Škrtnuto: nepoučná] hloupá a prázdná, člověk se z řečí hlupáků naučí, co nemá říkat. Byla spíše to první než to druhé, a to díky paní Angelové. Když odjeli do divadla, šla jsem za Georgesem, opilým poté, co dal facku Prodgersovi v Monte Carlu. Jedině já se umím s tím opilcem chovat a se mnou je klidný a slušný. Máma, teta, paní Sapogenikoffová a Yourkoff nás zastihli, jak sedíme naproti sobě u pěkně prostřeného stolu a zpíváme, což je velmi pobavilo.
Místo abych ho dráždila, dávám mu pít a mluvím s ním, jak vyžaduje jeho stav. Když mu odmítnete pít, zuří a vůbec ho nevystřízlivíte, protože pak jde do hospody a dělá povyk. Ve dvanáct se mi ho podaří uložit. Je nesnesitelný, taková neúcta z jeho strany! Přijít se opíjet sem místo tam, kde se to sluší, u své milenky.
To vše mě rozčiluje a zarmucuje, tak ráda mám vše slušné a pěkné, a ten člověk dělá z našeho domu hospodu.
Pět žen, co nás se Sapogenikoffovou je, jsme se všechny převlékly do bílých župánků, a Yourkoff prohlásil, že prostý bílý oděv je to nejkrásnější, co žena může nosit. Neboť byl tu on i Walitský, jsme zcela mezi svými, a ostatně Yourkoff je muž, na něhož lze pohlížet jako na ženu, vezmeme-li v úvahu jeho závazky a přátelství s panem a paní Sapogenikoffovými.
Muži se stáhnou a já také, ale ženy v košilkách pokračují ve svém žvanění až do tří do rána.
Zdálo se mi, že náš dům hořel, což znamená nečekané dědictví, úspěch atd. atd.