❦
Středa 3. prosince 1873
Mercredi 3 décembre 1873
Za sedm dní.
Dans sept jours.
Jsem skoro nemocná, už dva dny skoro nic nejím. Nic mě tak nerozlítí jako hlad. Jsem jako divoká lvice a zároveň pláču.
Je suis presque malade, voilà deux jours que je ne mange presque rien. Il n’y a rien qui me rend méchante comme la faim. Je suis comme un lion sauvage et je pleure en même temps.
V Galignanim na mě čeká další potěšení. Princ a princezna z Walesu hostí společnost přátel1, mezi nimi jsou Manchesterovi, ona i on.
Dans le Galignani il y a encore un plaisir pour moi. Le prince et la princesse de Galles entertain a party of friends, parmi eux se trouvent les Manchester elle et lui.
Kromě bolesti ze ztráty Hamiltona jsem nyní ještě více zarmoucena ze ztráty vévody i postavení, které by mi dal, jména, majetku; byla bych přijímána u dvora, zářila bych ve světě... co bych k tomu ještě řekla!
Outre la douleur de perdre Hamilton je suis encore plus chagrinée maintenant de perdre le duc de la position qu’il me donnerait, le nom, la fortune; je serais reçue à la cour, je brillerais dans le monde... que dirais-je enfin !
Měla bych to, o čem sním, co zbožňuji, co si přeji víc než cokoliv na světě, oč každý večer prosím Boha, to, co je stvořeno pro mě a pro co jsem stvořena já.
J’aurais ce que je rêve, ce que j’adore, ce que je désire plus que tout au monde, pourquoi je prie Dieu tous les soirs, ce qui est fait pour moi et pourquoi je suis faite.
Život, potěšení, recepce a především společnost, dvůr ještě více, budu známá. Ach! Můj Bože, odpusť mé ješitnosti! Jsem ješitná, to přiznávám. Ale Bože všemohoucí, dej mi to, oč Tě úpěnlivě prosím. Žiji pouze v naději, že budu žít později. Pláču, trápím se každou chvíli kvůli našemu způsobu života, kvůli našemu postavení. Jsem ubohá bytost, ale Pane, smiluj se nade mnou, netrestej mě! Slibuji, že budu dělat jen dobro, že budu hodná, můj Bože, odpusť mé hříchy a dej mi to, oč Tě na kolenou prosím!
La vie, les plaisirs, les réceptions et le monde surtout, la cour encore plus, je serai connue. Oh ! mon Dieu pardonnez à ma vanité ! Je suis vaine, j’en conviens. Mais Dieu tout-puissant donnez-moi ce que je Vous supplie de me donner. Je ne vis que dans l’espoir de vivre plus tard. Je pleure, je me martyrise à chaque instant, à cause de notre manière de vivre, de notre position. Je suis une misérable créature, mais Seigneur ayez pitié de moi, ne me punissez pas ! Je promets de ne faire que du bien, d’être bonne, Mon Dieu pardonnez mes péchés et donnez-moi ce que je Vous demande à genoux !
Vynechala jsem hodinu s Hitchcockovou kvůli hladu, kvůli své bídě. Jsem nešťastná! Chtěla bych křičet, bít! Nevím, co se se mnou děje. Využívám všeho, abych mohla...
J’ai manqué ma leçon avec Hitchcock, à cause de ma faim; de ma misère. Je suis une malheureuse ! je voudrais crier, battre ! Je ne sais pas ce que j’ai. Je profite de tout pour pouvoir...
Nejvíc mě zabíjí právě náš život.
C’est surtout notre vie qui m’assassine.
Může někdo být hloupější než já! Jaké mám právo na osobu vévody z Hamiltonu, proč jsem si namlouvala, že musí být mým manželem? Proč všechny ty vzdušné zámky? Když o tom rozumně uvažuji, připadám si hloupá, ale tak živá, ostrá, hořká bolest mě zabíjí, mučí, zmocňuje se celé mé bytosti. Když si pomyslím, že jsou lidé, kteří mají vše, co chci. Ona, ona sama má... ale ona víc než kdokoliv jiný, víc než celý svět, protože má také jeho, toho divokého kance. Jak je teď jistě krotký, tancuje, jezdí na koni2, je... dost.
Peut-on être aussi bête que moi ! Quel droit ai-je sur la personne du duc de Hamilton, pourquoi me suis-je imaginée qu’il doit être mon mari ? Pourquoi tous ces châteaux en l’air ? Lorsque je raisonne, je trouve que je suis bête, mais une douleur si vive, tranchante, amère me tue, me martyrise, s’empare de tout mon être. Quand je pense qu’il y a des gens qui ont tout ce que je veux. Elle, elle-même elle a... mais elle plus qu’une autre, plus que le monde entier puisqu’elle a aussi lui ce sanglier sauvage. Comme il est apprivoisé maintenant je suis sûre il danse, il ride, il... assez.
Celý den fňukám, hned kvůli jedné věci, hned kvůli druhé, nejvíc kvůli hladu.
Je pleurniche toute la journée tantôt pour une chose, tantôt pour une autre, pour la faim le plus.
Konečně mi dají maso a přivedou koně. Doprovází mě jiný podkoní. Jedu skoro vždycky vedle kočáru a mluvím s nimi, s mámou, s tetou a s Dinou. Walitsky a teta se zase trápí kvůli mně, proč jezdím atd. atd. Za půl hodiny mě prosí, abych se vrátila, ale já pokračuji až na závodiště, projíždím závodní dráhu, ale tribuna zmizela, poznala jsem její místo podle malé prosté vážírny, která je naproti ní. A tu vážírnu jsem poznala, protože poslední den stál právě u ní on a já ho dlouho sledovala očima mezi davem mužů, žokejů atd., až mě oči bolely a jeho hlava splynula se zbytkem; taky se vracím ke kočáru a mluvím dokonce vesele. Má teta (Mt.) — tak budu psát má teta! — se zlobí, má o mě strach. Je skoro tma a vracím se domů za měsíčního svitu.
Enfin on me donne de la viande et on amène le cheval. C’est un autre groom qui m’accompagne. Je vais presque toujours à côté de la voiture et je parle avec eux, maman, ma tante et Dina. Walitsky et ma tante sont encore dans des tribulations à cause de ma personne, pourquoi je monte etc. etc. dans une demi-heure on me prie de retourner, mais je continue jusqu’au champ de course, je parcours le champ mais la tribune a disparu, je reconnus sa place par le petit pesage rustique qui est vis-à-vis d’elle. Et ce pesage je l’ai reconnu parce que le dernier jour il était près de ce pesage et longtemps je le suivais des yeux parmi la foule d’hommes, de jockeys etc. jusqu’à ce que j’eus mal aux yeux et sa tête se fut confondue avec le reste; je retourne aussi près de la voiture et je parle même gaiement : Ma tante (Mt.) c’est ainsi que je vais écrire ma tante ! se fâche, elle a peur pour moi. Il fait presque nuit et je rentre au clair de la lune.
Podkoní mi vyprávěl příběh mého koně, svého atd. atd. Není nic zábavnějšího než podkoní nebo stájník3.
Le groom me raconta l’histoire de mon cheval, du sien etc. etc. Il n’y a rien de plus amusant qu’un groom ou stable-boy.
Mt. a máma jsou kvůli mně v zoufalství, když mě vidí v takovém stavu. Ale já to svádím hlavně na hlad.
Mt. et maman sont au désespoir sur mon compte, me voyant dans un pareil état. Mais j’appuie principalement sur la faim.
Jsem nejubožejší ze všech bytostí! Dříve jsem netrpělivě čekala na večer, abych se modlila, abych přemýšlela; teď když se rozptyluji — například jak bych si přála, aby už byla procházka — ale proč procházka? A co po ní? Smutná večeře, pak nudný večer a náročné hodiny, pak konečně modlitba, ale k čemu se budu modlit? A z vlastních důvodů mě otravuje i chodit spát.
Je suis la plus misérable des créatures ! Avant j’attendais avec impatience le soir pour prier, pour penser, à présent si je me disperse par exemple - comme je voudrais que la promenade vienne plus vite - mais la promenade, pourquoi ? et après la promenade quoi ? un triste dîner, ensuite une ennuyeuse soirée et de difficiles leçons, puis enfin la prière mais pour quoi vais-je prier ? Et me coucher devient aussi un ennui pour des raisons à moi.
Vložený list · annotation de Marie, 1875
[Poznámka z roku 1875: Protože jsem přísahala, že na něj už nebudu myslet.]
[Annotation: 1875. Parce que j’avais juré de ne plus penser à lui.]
A tak se vždy vrhám dopředu a nenacházím oporu, běžím, aniž bych viděla konec svého běhu, toužím po večeru, když přijde, chci noc, ale noc je přece jen nejšťastnějším okamžikem, spím, pak toužím po ránu, pak po odpoledni, a tak stále hodinu za hodinou, minutu za minutou běžím, letím, nevnímám nic na své cestě, toužebně po4 věci, která neexistuje, a ocitám se v temné, strašné a nekonečné prázdnotě.
Et ainsi je m’élance toujours en avant et ne trouve pas un point d’appui, je cours sans voir la fin de ma course, je désire le soir, quand il vient je veux la nuit, mais la nuit est encore le plus heureux moment, je dors, ensuite j’implore le matin puis l’après-midi et toujours ainsi d’heure en heure, de minute en minute je cours, je vole, je ne regarde rien à mon passage, je long after une chose qui n’existe pas, et je me trouve dans un vide sombre, affreux et sans fin.
Jdou do divadla, upravila jsem mámu, jak je krásná.
Ils vont au théâtre, j’ai arrangé maman, comme elle est belle.
Před chvílí jsem řekla: „K čemu se modlit?“ Odpusť mi to nerozvážné slovo, Veliký Bože. Modlit se za mou matku, za všechny, za sebe, děkovat mu za jeho dobrodiní, neboť jaká jsem nevděčná bytost! Kolik je lidí milionkrát nešťastnějších než já! Co to říkám, jsou lidé skutečně chudí, nešťastní, hladoví, dokonce žebráci, a já si troufám reptat. Potrestej mě, můj Bože, ne, odpusť, odpusť, odpusť ve jménu Ježíše, Tvého syna.
J’ai tantôt dit, pourquoi prier. Pardonne-moi ce mot irréfléchi Grand Dieu. Prier pour ma mère, pour tous, pour moi, le remercier de ses bienfaits, car ingrate créature que je suis ! Combien il y a des gens un million de fois plus malheureux que moi ! Que dis-je il y a des gens véritablement pauvres, malheureux, affamés, mendiants même et j’ose murmurer. Punissez-moi mon Dieu, non pardonnez, pardonnez, pardonnez au nom de Jésus Votre fils.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále anglicky: „entertain a party of friends“. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „ride“. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „stable-boy“. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „long after“. ↩