❦
Středa 20. srpna 1873
Mercredi 20 août 1873
Budím se v jedenáct a začínám počítat peníze. Vidím, že dva tisíce pět set franků nejsou nic, když se musí utratit. Nevystačím s méně než třemi tisíci franků — a i to je dost skromné. Koupila jsem papír se svými iniciálami, nechala přetáhnout slunečník, objednala pár šedých botiček (mám jich pět párů), rukavice, šaty; teď potřebuji klobouky. stále
Je me réveille à onze heures et commence à compter mon argent. Je vois que deux mille cinq cents francs ne sont rien quand il faut les dépenser. Je ne puis m’arranger au-dessous de trois mille francs, et encore, c’est bien modeste. J’ai acheté du papier avec mes initiales, fait recouvrir l’ombrelle, commandé une paire de bottines grises (j’en ai cinq paires) des gants, des robes; il me faut des chapeaux, maintenant. toujours
Objednala jsem ještě jedny šaty u Wortha, hrubé modré sukno, jistě velmi hezké: sedm set franků. Nemám čím zaplatit, chybí mi tři sta padesát franků. Pošlou mi je do Nice. Ztratily jsme Paula; večeře v ruské restauraci naproti Opéra-Comique. Byli tam samí muži. Dělala jsem ze sebe hloupou a napovídala tisíc hloupostí; všichni, kdo mě slyšeli, se drželi, aby se nesmáli. Někdy mě přepadnou
J’ai commandé encore une robe chez Worth, drap gros bleu, très jolie sans doute, sept cents francs. Je n’ai pas de quoi la payer, il me manque trois cent cinquante francs. On me l’enverra à Nice. Nous avons perdu Paul; dîner au restaurant russe, vis-à-vis de l’Opéra-Comique. Il n’y avait que des hommes. J’ai fait la bête, et dit mille bêtises, tous ceux qui m’entendaient se retenaient pour ne pas rire. Quelquefois il me vient des
záchvaty žvanění — pak mě nic nezastaví. Jsem jako stroj.
accès de bavardage, alors rien ne peut me retenir. Je suis comme une machine.
Prší, přistavují kupé, vracíme se. Ve výtahu vidím Paula — potkal přítele. Má hlad a šel jíst dolů.
Il pleut, on amène un coupé, nous rentrons. Dans l’ascenseur je vois Paul, il avait rencontré un ami. Il a faim et est allé manger en bas.
Dnešní zápis je krátký, protože jsem dnes psala ten včerejší.
Cette journée est courte, parce que j’ai écrit celle d’hier aujourd’hui.
Potkaly jsme Logého na bulváru. V neděli dostihy v Porchefontaine — byla by to svatokrádež tam nejít. Budu tedy dnes večer prosit Boha, aby mi odpustil bláznivosti a netrestal mě!
Nous avons rencontré Logé sur le boulevard. Dimanche courses à Porchefontaine, ce serait un sacrilège de ne pas y aller. Aussi je prierai Dieu ce soir de me pardonner mes folies et de ne pas me punir !