Sobota 15. března 1873

Hezky. Na promenádě dost lidí (modré šaty), v kočáře, pak pěšky zpátky. Dnes dopolední představení v kroužku Masséna. Projely jsme dvakrát Nádražní třídou, Boreel vešel na chvíli do kroužku Masséna, pak jsme ho potkaly na třídě, ne tváří v tvář. Nepodívala jsem se na něj. Pak odbočil téměř okamžitě, jakmile nás spatřil. Bylo to trochu nápadné, ale my jsme odbočily znovu tak, že mě nemohl vidět zepředu, nikdo z nás se na něj nepodíval, tvářily jsme se dokonce, jako bychom se odvracely. To ho nesmírně udivilo, a když se trochu vzdálil, otočil se celým tělem, aby se na nás podíval, málem se s kočárem vyboural, jak se otáčel a díval. Je to dobrá metoda, nebudu se na něj vůbec dívat, protože se tím o moc neochuzuji, a jeho to popíchne!
Ach! krok za krokem se mi to podaří! Je pořád v Monaku, ale to mi nevadí.